Údajně to prý začalo poměrně nevinně. Ital Sergio Leone (nar. 23.1.1929 v Římě - zemřel 30.4.1989 v Římě) po nedokončených studiích práv se tak dlouho cpal do filmových ateliérů, až se stal asistentem u řady italských režisérů (např. Comencini, Soldati) a také u snímků, natáčených v Itálii Američany (třeba QUO VADIS či BEN HUR). Postupně se stal i scénáristou a střihačem a sbíral filmařské zkušenosti. Málo se ví, že ale jeho kontakt s filmem začal již po válce - objevil se jako herec ve slavném neorealistickém filmu Vittoria de Sicy ZLODĚJI KOL, kde vytvořil roli seminárního studenta. Takže když onemocněl režisér Bonnard a Robert Aldrich byl zaneprázdněn ujal se dokončení tehdy natáčených historických velkofilmů POSLEDNÍ DNY POMPEJÍ a SODOMA A GOMORA. Získal si důvěru a hned nato natočil v podobném duchu RHODSKÝ KOLOS (1961).

Pak ale přišla bomba. Sergio Leone jakoby chtěl Američanům ukázat, že dovede víc než oni a že jim dokáže pošramotit jejich přehnané sebevědomí. Rozhodl se natočit ve &Spanělsku antiwestern PRO HRST DOLARŮ přičemž byl rozhodnut odhalit stále opakované žánrové klišé amerických westernů a kovbojek včetně hrdiny, který musí být supermanem se vším všudy a který pohrdá skutečnými hodnotami, morálkou i zákonem. Málo se ví, že původně mělo jít o remake slavného snímku Akira Kurosawy TĚLESNÁ STRÁŽ z roku 1961, vytvořeného podle románu Dashiella Hammetta RUDÁ ŽEŇ. Film zaznamenal nečekaný úspěch, vynutil si pokračování PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC a pak přišel film, který doslova lámal divácké rekordy a dodnes je v hodnocení fanoušků i kritiků označován výjimečnými 100% - HODNÝ, ZLÝ A O&SKLIVÝ. Než se na něj blíže podíváme připomeňme pro úplnost, že Sergio Leone slavil úspěch i dalšími filmy - westerny natočenými už v USA TENKRÁT NA ZÁPADĚ a HLAVOU DOLŮ a gangsterkou TENKRÁT V AMERICE.

HODNÝ, ZLÝ A O&SKLIVÝ má také vazbu na Spojené státy - odehrává se v době občanské války Severu proti Jihu. V tomto snad nejslavnějším "spaghetti westernu", jak se filmům z Itálie začalo říkat, se opět spolehl na již vyzkoušeného Clinta Eastwooda, který před filmem PRO HRST DOLARŮ byl v podstatě bezvýznamným hercem. Tady se Eastwood chopil příležitosti vytvořit roli drsného, málomluvného a záhadného "muže beze jména" Blonďáka Joea - tedy toho "hodného" (uvozovky jsou nutné), který však má na míle daleko k ušlechtilým hrdinům produkovaných Hollywoodem. Ostrostřelec Joe má dva další parťáky - sice se vzájemně nemůžou ani vidět - ale jde o zlatý poklad v podobě pokladny mexické vojenské posádky se dvěma sty tisíci dolary ve zlatě a tak se musí dočasně spojit. Joe zná jen část tajemství, kde je poklad zakopán, druhou část zná "ošklivý" desperát Tusco (Eli Wallach) - zločinec, kterého Joe údajně "loví", předává šerifovi, v poslední chvíli ho zachrání jen proto, aby ho mohl za odměnu příště opět odevzdat spravedlnosti. Teď se spojí a přiberou do party ještě bezzásadového sadistu Krásnoočko Setenza (Lee Van Cleef), což je ten "zlý" z titulu. Povedená trojka stačí několikrát si vzájemně podrazit nohy a zase si pomoci. Cesta k pokladu vede přes jatka občanské války aby skončila... (více již v televizi).

To co dodnes uchvacuje na tomto filmu není ani tak zápletka, ale stavba charakterů a pak styl jakým Leone pracuje. Ćasté detaily (hlavně očí a rukou sápajících se po revolveru) se prolínají s dlouhými panoramatickými záběry, málo se mluví, střih některých scén je prudký (pověstná závěrečná scéna na hřbitově) a plně v rytmu vynikající hudby Ennio Morriconeho. Film si vás doslova podmaní - přestože má trojlístek antihrdinů zcela mimo zákon, ať chcete či ne, musíte jim fandit. Čpění střelného prachu, spalující žár pouště, všudypřítomné násilí, oprátka nadohled - to jsou atributy téměř tříhodinového filmu, při němž se zaručeně nebudete ani chvíli nudit. Film vás doslova "vcucne", což se málokterému dílu podaří. A tak mi nezbývá než vám všem popřát příjemný zážitek z díla, které překonalo svoji dobu, svého tvůrce i svůj žánr.

Foto: fdb.cz