Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 19.2.2025, svátek má Patrik 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Poezie k hudbě X. Plakát v dívčích ložnicích – Jim Morrison

17.02.2010   Jaromír Komorous   Miniškola   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Poezie k hudbě X. Plakát v dívčích ložnicích – Jim MorrisonNa konci šedesátých a začátkem sedmdesátých let kvetla všechna muzika v girlandách jak muškáty v truhlících za okny bavorských hospodyněk. Plná nakadeřených květů a vzápětí donaha svlečených, ponejvíce kytarových riffů. A kapela The Doors vyrostla uprostřed toho všeho. Kdo by pomyslel, že její lídr, Jim Morrison, od toho v roce 1971 natrvalo odejde?

Všestranný písničkář, básník a sólový zpěvák skupiny The Doors. Do svých 27 let toho stačil hodně. Podkladové anály uvádějí 1600 publikovatelných stran textu. Skoro dennodenní psaní po dobu pěti let. Málo? S kapelou vkročil do hudebního světa někdy v roce 1965 v Los Angeles. Zakládajícími členy The Doors byli hráč na klapky Ray Marzanek a právě zpěvák a básník Jim Morrison. Ray Marzanek jde za muzikou stále. Podívejte se, čím se Jim zabýval. Z některých jeho textů mám „husinu“ pořád. On si s tím vrásky nedělal.

Konec

                                         To je konec, skvělý příteli
                                         Tohle je konec, můj jediný příteli, konec
                                         Našich promyšlených plánů, konec
                                         Naprosto všeho, konec

                                         Žádná jistota, nebo překvapení, konec
                                         Už nikdy víc ti nepohlédnu do očí 
                                         Dovedeš si představit, co přijde
                                         Zcela bez hranic a svobodně 
                                         V zoufalé potřebě
                                         Ruky nějakého cizince
                                         V zoufalé zemi

                                         Ztracen v římské nemilosti bolesti 
                                         A všechny děti jsou šílené
                                         Čekají jen na letní déšť - jéééééééé

                                         Na kraji města číhá nebezpečí
                                         Jeď královskou cestou
                                         Divoké scény ze života zlatokopů
                                         Vydej se po dálnici na západ

                                         Jeď na hadovi
                                         Svez se na hadovi, až k jezeru
                                         Prastarému jezeru
                                         Had je dlouuuhý... sedm mil
                                         Projeď se na hadovi

                                         Je starý... a má chladnou kůži
                                         Západ je nejlepší
                                         Západ je nejlepšííí
                                         Dostaň se tam a my zařídíme zbytek
                                         Modrý autobuuus... nás volá
                                         Modrýýý autobúúús... nás volá
                                         Řidiči, kam nás to zavezeš?

                                         Vrah procitl před úsvitem
                                         Natáhl si boty
                                         Nasadil tvář z prastaré obrazárny
                                         A kráčel halou

                                         Vešel do pokoje, kde žila jeho sestra 
                                         Aaá...
                                         Pak vykonal návštěvu u svého bratra
                                         A pak... kráčel dál halou 
                                         Došel ke dveřím
                                         A nahlédl dovnitř
                                         "Otče?"
                                         "Co chceš, synu?"
                                         "Chci tě zabít. Matko... tebe chci
                                         VVVOOOPÍÍÍCHÁÁÁT!"

                                         Holka, pojď sem a zkus to s námi
                                         Holka, pojď a riskni to
                                         Sjedeme se za modrým autobusem
                                         Tak dělej, jejejééé!

                                         Tak to je konec, skvěěělý příteli
                                         Tohle je konec, můj jediný příteli
                                         Nerad tě opouštím
                                         Ale ty mě nikdy nebudeš následovat
                                         Konec smíchu a příjemných lží
                                         Konec nocí, kdy jsme se snažili zemřít
                                         Tohle 
                                         Je 
                                         Ko-óóóooonnnéééééééééc

Jako by viděl svůj osud jasněji než cokoli jiného, než kdokoli jiný. To považujme za obecné konstatování. Konkrétní názor k textu ve mně trochu drhne. Na ploše, kde stojí proti sobě mužstva pozitiv a negativ, zafandím vždy tomu prvnímu. Když to má trochu vypadat, texty plné pozitiv jsou těžší. Pokud stavíte na sdělitelné informaci a není to silně pocitové.
Nebudeme ukazovat na jednotlivé verše. Není třeba. Zkuste napsat podobně „černý“ text taky. Je to lehčí, než byste předpokládali. Daleko víc zde záleží na muzice, zda dokáže podtrhnout zvolená slova. Doors, pokud si vzpomínám, uměli vyplenit nejednu dívčí mysl právě svou prvoplánovou „skorobeznadějí“, potažmo rozervaností, vlastní celé generaci květinových dětí. Dávat ty holky potom dohromady nebylo na pět minut.

                                        



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Lenicka 1313 - 20.7.2010 - 13:27

Doporučení
Podle mě je nejlepší magazínem http://www.extrakrasa.cz/ , patří k mým nejoblíbenějším a jakožto pravidelná čtenářka ho mohu jen a jen doporučit!


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0428 s