Zákoutí staré Prahy lákají k procházkám v létě i v zimě. Ale co víte o domech, které v centru míjíte? Víte, jaké osobnosti sídlily v které z překrásných vil, jaké osudy je potkaly, či snad nestraší-li v některém z nich? Jan Wenig si vzal na paškál celou řadu pražských vil i činžáků, k ruce ilustrátora Cyrila Boudu a vy můžete spolu s ním putovat po zaprášených stopách bytostí z pověstí i skutečných obyvatel.
Výtvarníci, spisovatelé, vědci. Praha je město bohaté na osobnosti. Netřeba předznamenávat, že výjimeční lidé si žádají výjimečných domů. S červenou publikací v ruce se vydejme na procházku po matičce všech měst. Čekají nás příběhy vil i jejich majitelů, dávných lásek i mýtů, na nichž možná najdeme alespoň pár nitek pravdy. První zastavení nadchází před rozkošnou Portheimkou. Rozlehlou zahradou se v minulosti linuly libé tóny slavností a kdesi za rohem nás již s otevřenou náručí čeká Joachim Barrande s trilobitem v ruce. Času nemá nazbyt, ve tři má schůzku s Nerudou. Kousek od Malostranského náměstí zdvihneme zrak k domu U Dvou zpívajících hvězd. Naproti nám zamává maršál Radecký a my se přesunujeme do Tomášské ulice Pod Dvě patnáctky a vzápětí do první pražské kavárničky pod emblémem zlatého hada. Za vším je již před stovkami let třeba hledat Deodata, šikovného poutníka až z daleké Arábie.
Na naší procházce nesmí samozřejmě chybět Pachtovský, Clam-Gallasův i Colloredo-Mansfeldský palác či Betlémské náměstí, kde bydlíval i Vojta Náprstek, kterého české ženy mohou chvalořečit za dovoz prvního šicího stroje z Ameriky. Památky budeme obdivovat i v Celetné ulici, u potoka Botiče a naše kroky samozřejmě nezapomenou vkročit do Faustova domu. Výlet pomalu končí. Zalepte paty. Co jste nestihli, doženete na stránkách knížky. Živý pohled vám nahradí charakteristické ilustrace Cyrila Boudy podobné těm, jaké známe z pověstí. Pokud se vám líbily ty, začtete se s radostí i do Pražských domů.
I zde je bohužel pražský pes zakopán. Obálka knihy totiž nepasuje dohromady s titulní ilustrací pana Boudy. Dojem prastarého a drahého se snoubí s jemně potřeštěným obrázkem nenavozujícím ani archaičnost, ani luxus. Za zdařilou bohužel nelze označit ani sazbu. Text neobtéká obrázky, mrhá se místem, zlom neoplývá ani špetkou nápadu. Připomíná wordovskou stranu seminární práce zmenšenou na formát vhodný do každé knihovny.
Jan Wenig: Co vyprávěly staré pražské domy
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2010
(ikonka převzata u nakladatelsví: xyz-knihy.cz)