UŽÍVEJ SI, CO TO JDE (Whatever Works)

to je název zatím posledního filmu slavného Woody Allena (Darebáčci, Hollywood v koncích, Sólokapr, Vicki Cristina Barcelona). Po extemporé v Evropě se Allen vrací do milovaného New Yorku a mění se i jeho úhel pohledu. Úměrně s věkem se v jeho scénářích objevují starší postavy, které si odešlé mládí nechtějí připustit a řídí se heslem v titulku. Nejde o téma stařectví, jak kdosi napsal, ale o setkání zralého (a rádoby moudrého) věku s nespoutaným mládím a jeho radostmi. Výstřední Newyorčan Boris Yellnikoff (Larry David) odkládá život vyšší společenské třídy k ledu, aby mohl přetvořit svoji existenci do více bohémské podoby s touhou oddat se svobodnějšímu životu. Svou nekompromisní kritikou čehokoli a kohokoli krmí své kavárenské přátele, studenty šachu, obyčejné kolemjdoucí i samotné diváky (viz foto).
 
Místo renomovaného univerzitního profesora (jemuž prý jen o fous unikla Nobelova cena za kvantovou mechaniku) a svou krásnou, inteligentní a úspěšnou ženu vymění za staromládenecký život v sešlém domku, protože jednoho dne pochopil, že v naší povrchní civilizaci není nic, oč by mělo smysl usilovat. Odmítá se řídit jakýmikoli konvencemi a jeho životním krédem je: užívej si, co to jde. A tak, když se shodou náhod potká s mladou dívkou Melody (Evan Rachel Woodová), obrátí znovu celý svůj život naruby. A nejen sobě… Stárnoucí Boris, naivní Melody, její sexy matka a upjatý otec procházejí postupně očistnou katarzí, v nichž se zbavují všech předsudků o „šťastném životě“.

"Woody Allen opět přichází s mistrovskou komedií plnou svérázných názorů na mezilidské vztahy a znovu potvrzuje, že ve vztazích nefunguje nic a zároveň cokoli," říká se v distribučních materiálech společnosti Artcam, která (spolu se CinemArtem) film distribuuje.. Sám Woody si tentokrát ve filmu nezahrál, ale jak říká „Napsal jsem scénář, takže to určitě odpovídá způsobu, jakým se sám dívám na svět. Boris je ale postava, kterou jsem vytvořil. Nejsem to přesně já, spíš s velkou nadsázkou vyjadřuje mé pocity.“ UŽÍVEJ SI, CO TO JDE je film o lidech, kteří nejsou šťastní, protože žijí tak, jak od nich očekává společnost. Jakmile si ale tento řetězec někdo dovolí narušit, spustí se dominový efekt plný překvapivých zvratů, na jehož konci je poznání, že na jakoukoli změnu není nikdy pozdě.

Zapomeňte na všechno, co jste kdy slyšeli o slavném zbojníkovi Robinu Hoodovi, radí distributor nejnovější verze příběhů legenfárního zbojníka - společnost Bontonfilm. Režisérská legenda Ridley Scott (Gladiátor, Hannibal, Dobrý ročník, Labyrint lží) vám odvypráví vlastní verzi tohoto příběhu. Ta je temná, jak temný byl raný středověk, v němž se film odehrává, vášnivá tak, jak vášniví byli lidé, kteří věděli, že další den pro ně nemusí nastat, a dobrá tak, jak dobrá herecká a tvůrčí sestava se na tomto výjimečném projektu sešla.

Na filmovém plátně nebo v televizi se Robin Hood objevil už přibližně třicetkrát a až na výjimky se všechny verze držely ustáleného klišé, ve kterém figurovali mocí posedlý šerif z Nottinghamu, jeho všehoschopný poskok Guy of Gisburne, spanilá a bezbranná Panna Mariana a především okouzlující, bezstarostný a odvážný ostrostřelec Robin z Locksley. Ani jednu z těchto zažitých představ Brian Helgeland ve svém scénáři příliš nešetřil.

Britské ostrovy nebyly ve 13. století optimálním místem k životu. Už tak chudá země ještě financovala ambiciózní křížové výpravy svého krále Richarda. V řadách jeho vojsk hájil problematickou čest Anglické koruny i bezejmenný lučištník Robin (Russell Crowe). Ten se stane očitým svědkem smrti krále při obléhání francouzského hradu a spolu s několika kumpány se rozhodne na vlastní pěst dostat se po letech trmácení světem co nejrychleji domů, do Anglie. Ocitá se v hrabství Nottingham, které ovládá bezskrupulózní šerif (Matthew Mcfadyen). Málokdo se mu dokáže vzepřít, jednou z výjimek je Lady Marion (Cate Blanchettová), která spravuje panství svého tchána (Max von Sydow), zatímco její muž bojuje za krále. Situace se ještě zhorší po Richardově smrti, když na trůn nastoupí slabý král Jan s dvorním našeptávačem Gisbornem (Mark Strong), který tajně osnuje francouzskou invazi do země. Ve chvíli nejvyšší nouze ale přichází doba hrdinů. Hrdinů jako je Robin. Muž, který se pokusí naplnit prázdné pojmy jako právo, spravedlnost a národní hrdost. „Chtěli jsme, aby Robin Hood byl středověkou verzí Gladiátora. Proto jsme si vybrali Ridleyho Scotta,“ říká producent Brian Grazer. „Asi jen on dokáže natočit tak autentický, historicky věrný a přitom divácky atraktivní velkofilm,“ dodává.


Typická scéna z filmu ROBIN HOOD

**************
Zítra se bude...
Jméno Jana Hřebejka máme neodmyslitelně spojené s úspěšnými satirickými filmy (namátkou třeba Pelíšky, Pupendo, Musíme si pomáhat, Horem pádem a naposledy Kawasakiho růže). Jeho režijní podpis pod filmovým záznamem opery Zítra se bude... by mohl překvapit. Původně bylo jeho úmyslem jen natočit několik záběrů pro film Kawasakiho růže. Brzy ale bylo jasné, že se podařilo zaznamenat něco mimořádného.

&Sest desítek let v únoru uplynulo od komunistického převratu, který znamenal rozsudek smrti pro stovky lidí. Patřila k nim rovněž JUDr. Milada Horáková, poslankyně za Československou národně socialistickou stranu, která přežila i nelítostné pronásledování fašistického režimu. Její oběť – a rovněž obludně fascinující, vykonstruovaný soudní tribunál – připomíná nová opera-proces Zítra se bude…


Opera Zítra se bude... tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila měla premiéru v divadle Kolowrat 9. dubna 2008. Obratem se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací roku nejen u diváků, ale i kritiky. Autoři získali za toto dílo Cenu Sazky a Divadelních novin a v anketě Divadelních novin byla opera vyhlášena jako druhá nejlepší inscenace roku 2008. Hudební příběh je sestaven z dobových dokumentů a citací ze soudních spisů. Inscenaci vévodí především sugestivní výkony legendární Soni Červené (viz foto) a Jana Mikuška.

Skladatel Aleš Březina, který stojí za hudební složkou k českým nejúspěšnějším filmům posledních let (Obsluhoval jsem anglického krále, Musíme si pomáhat, Knoflíkáři, Horem pádem, Kráska v nesnázích ad.) napsal operu-proces Zítra se bude... pro Soňu Červenou tzv. „na tělo“.

Ivo Andrle z distribuční společnosti Aerofilms upozorňuje na dva momenty, pro které je dobré se na záznam do kina vydat: "V první řadě je to uhrančivá charismatická diva Soňa Červená v roli Milady Horákové. A za druhé je to strohé a kruté libreto seskládané ze skutečných archivních materiálů a podávané v nekompromisních kadencích."


*****************************
25 ZE &SEDESÁTÝCH ANEB ČESKOSLOVENSKÁ NOVÁ VLNA - 2 díly

Dvoudílný celovečerní dokument 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna představuje komplexní pohled na fenomén české a slovenské nové vlny v kulturních a společenských souvislostech epochy šedesátých let. Ukázky z dvaceti pěti stěžejních snímků té doby je komentováno jejich tvůrci a filmovými historiky. Divákovi se tak nabízí dramatický vhled do období zlaté éry československé kinematografie.

Snímek navazuje na televizní cyklus osobních portrétů Zlatá šedesátá, který byl založen na individuálních výpovědích tvůrců. Oproti němu dokumentární film ukazuje českou a slovenskou kinematografii šedesátých let v kontextu domácím, nadnárodním i mezigeneračním. Pojmenovává, čím nová vlna překročila dosavadní umělecká měřítka, o co obohatila světovou kinematografii, kde zanechala nesmazatelnou stopu. Analyzuje práci filmaře ve státem financované kinematografii, pod tlakem ideologických požadavků na jedné straně a komerce na straně druhé. Předkládá dilema člověka a umělce na hraně mezi protikladnými společenskými systémy i nesourodými estetickými požadavky.

Režii dokumentu měl Martin &Sulík, distribuuje CinemArt.
1. část dokumentu komentuje filmy tvůrců: &Stefan Uher Slnko v sieti (1962), Miloš Forman Konkurs (1963), Jaromil Jireš Křik (1963), Pavel Juráček a Jan Schmidt Postava k podpírání (1963), Evald Schorm Každý den odvahu (1964), Jan Němec Démanty noci (1964), Ivan Passer Intimní osvětlení (1965), Karel Kachyňa Ať žije republika (1965), Ján Kadár, Elmar Klos Obchod na korze (1965), Otakar Vávra Romance pro křídlovku (1966), Věra Chytilová Sedmikrásky (1966), Jiří Menzel Ostře sledované vlaky (1966)

2. část dokumentu komentuje filmy tvůrců:
Juraj Jakubisko Kristove roky (1967), Ladislav Helge Stud (1967), Jiří Krejčík Svatba jako řemen (1967), Eduard Grečner Drak sa vracia (1967), František Vláčil Markéta Lazarová (1967), Karel Vachek Spřízněni volbou (1968), Juraj Herz Spalovač mrtvol (1968), Drahomíra Vihanová Zabitá neděle (1969), Hynek Bočan Pasťák (1969), Pavel Juráček Případ pro začínajícího kata (1969), Dušan Hanák 322 (1969), Elo Havetta Slávnosť v botanickej záhrade (1969), Vojtěch Jasný Všichni dobří rodáci (1968)