Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Naléhavé varování Zdeňka Podhůrského
Úvodník: Malostranská beseda pro hudební nonkonformisty znamenala vždy hodně. Zahrát v jejích prostorách je marka. Nástup do I.třídy vlaku mířícího k apelu z titulku a k podstatě věci. Mene tekel, připomeňme si. Stojí to i v bibli. Srozumitelné. Podhůrský použil k názvu alba (psali jsme) a z něj vycházel i v předvedené prezentaci. Muzika, o které je řeč, varuje před klišovitým přístupem k ní samé a podstatu vlastního vyjádření hledá poctivě.
Článek: Syrové muzicírování protagonisty, notně podpořené kapelou Underhill, má samo o sobě vypovídající schopnost, protože texty v ní hrají důležitou roli. Prostě je o něčem. Herecky vytížený Zdeněk Podhůrský očividně hledá další platformu k sebevyjádření a zdá se, že našel. Z pohledu zaměstnanosti je příznačné, že svůj koncert staví na vydaném titulu, které poslal do světa už před půldruhým rokem. Podívejme se,jak se jeho hudba sune časem a kde posuny hledat. Doprovod mění akustickou podobu s elektrifikovanou přirozeně jak své boty. U osvědčených písniček je vidět větší suverenitu a nadhled protagonisty. Ty nové se časem omlátí. Jsem o tom přesvědčený, ale do hlavy jsem je ještě nepobral. No, nic, kapela spouští pecku Zamilovaný kybernet a ejhle! Ono je to i v celkovém zvuku. Čekám na další a hledám výraz, jak vše nazvat. Mám to. Použití konzultuji o přestávce s kapelníkem. Často to neslyším, zda-li vůbec. Já to ještě určitě neřekl. Punkšanson. Mělo mě to napadnout dávno. Další flák Faidra má slova potvrzuje beze zbytku. Bez ohledu na formu provedení je to přesně ono. A všechny to baví. Možná nejen pro dnešní večer to nejdůležitější zjištění.
Alternovat hlavní zpěvačku kapely Gábinu Urbánkovou je kláda. Zastupující Alena Knoflíčková své party zvládla s technickou jistotou, to ano. Drajv a duši prvně jmenované jsem ale postrádal. Možná nezažitý repertoár. Možná se to usadí jako v kapele kmenové písničky. Eliška Dvorská sjíždí elektrické housle čím dál drzeji a líp. Jarmila Chomíková u kláves doplňuje ženskou polovinu kapely bravurně. Poslouchá se to pěkně. Pohled skoro předběhne předcházející větu. Sestava vtrhla na podium s druhou kytarou. Za ní Jan &Sulc, tedy Vítkovo kvarteto. A nenásilná show má své hnízdo. Zastavím se na chvíli u celé kapely. Víme, že si říká Undehill, ale pod kopcem nezůstává. Kapelník Zdeněk Berry Beran může spokojeně připravovat další pecky. Běh na dlouhou trať. V hudbě se na jiné nehraje.
11.11.2010, Malostranská beseda, koncert
zdroj fotografie úvodník www.super.cz; článek www.revue.idnes.cz
18.11.2010 - Jaromír Komorous
