Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Volby jsou tady!
Úvodník: Na konci minulého týdne jsem dostala volební lístky do Evropského parlamentu. Legrační počteníčko. Vláda vysypala koledu a psi se na ní sběhli. Star Dolly Buster, hrubián Miroslav Sládek, kompromitovaný Vladimír Železný a král mezi těmi všemi, irský občan, ovšem majitel zlatých českých ručiček, Viktor Kožený.
Článek: Jaká úžasná sestava! Česká republika hodlá Evropskému parlamentu vyrazit dech.
Ale rozhodujeme o tom my, ne oni. A je to těžké rozhodnutí, protože osobnosti buď chybí, nebo si s sebou nesou něco negativního, ať už názor, minulost či nedůvěryhodnost. A tak si spousta z nás zase řekne, že s tím pěkně vypeče, když prostě k volbám nepůjde. Volby u nás jsou beztak komedie, myslí si. Jako třeba hlasování o vstupu do EU. Jaká kampaň předcházela tomu okamžiku! Jak nás babičky, umělci a majitelé restaurací přesvědčovali, že z tohoto aktu vyplynou samé výhody! Spousta těch, která šla volit „ANO“, byla reklamou zmanipulována.
Jenže, mezi námi, ti lidé měli alespoň nějaký názor. Třeba ho do sebe nasoukali podvědomě u televize, ale měli ho a vyjádřili ho. A co vy ostatní? Ta většina ostatních???
Ptala jsem se známých, kdo hlasoval pro EU, kdo ne a proč. Představte si, že většina těch, kteří by hlasovali „NE“, k volbám nešla. A proč? Kvůli pohodlnosti, pesimismu či sobeckosti, důvody byly různé a ke všem jeden společný. Krátká paměť. Všichni ti, kdo volit nebyli a tvrdí, že jim to je jedno, odložili své ne tak dávné odhodlání měnit a zasahovat, odhodlání nalezené 17. listopadu, odhodlání svobodně se vyjadřovat k politice. Všichni tihle lidé usnuli. Rezignovali. Ale až se probudí, bude pozdě na alibistické nářky, že to dopadlo tak či onak, že vyhrál ten a ten a dělá to špatně.
Já osobně si najdu svého kandidáta, protože vím, že i když zdánlivě není z čeho vybírat, nakonec najdu někoho, koho bych v Evropském parlamentu přeci jen viděla raději než někoho jiného. Někoho, kdo bude reprezentovat náš národ, hájit zájmy našeho státu a neudělá nám při téhle diplomatické práci ostudu.
14.06.2004 - Renata Šindelářová