Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - O dětech, smrti a truchlení



Úvodník: Jaké jsou pocity dítěte, kterému zemře blízký člověk? Truchlí děti stejně jako dospělí? A proč je důležité, aby dostaly možnost odžít si životní ztrátu po svém? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí portál &Sance Dětem, odborný rádce pro rodiny v problémových situacích.

Článek: Ztráta blízké osoby, či dokonce rodiče patří bezesporu k nejvíce zátěžovým situacím, které mohou dítě potkat. Pro jeho další život je přitom podstatné, jak se s touto bolestnou ztrátou dokáže vyrovnat. Rodinná terapeutka Mgr. Kateřina Krtičková dává v článku nazvaném „O dětech, smrti a truchlení“ čtenářům nahlédnout do příběhů dětí a nabízí možnosti, jak jim lépe porozumět a pokusit se jim v období životní ztráty smysluplně pomoci. Dozvíte se, jak děti mohou prožívat úmrtí blízkého člověka, kdy je s nimi o smrti vhodné mluvit i kde hledat pomoc a oporu v případě krize.
 
„Téma smrti je v naší společnosti stále do jisté míry tabuizované, což dokládají i závěry nedávno realizovaného průzkumu, přitom právě u dětí je velice důležité, aby jim byl dopřán dostatek času a prostoru se ztrátou blízkého člověka se vyrovnat. Nezpracované emoce související s úmrtím milované osoby se totiž mohou nečekaně objevit kdykoli později během života a přinést závažné potíže, o čemž se v našem článku lze dočíst také,“ přibližuje téma Hana Hoffmannová, projektová manažerka portálu &Sance Dětem.
 
Málokdo z dospělých tuší, že období truchlení může u dětí trvat i několik let, a to navíc skrytě, bez jakýchkoli vnějších projevů. Na své okolí pak dítě může působit, že úmrtí blízkého člověka přijalo zcela klidně. Stejně jako dospělí i děti procházejí různými fázemi truchlení, jejich projevy se ovšem v mnohém liší. Nezřídka se u nich dostavuje pocit viny za smrt blízkého člověka, mívají pak tendence k sebetrestání, až sebepoškozování. Může u nich dojít ke zhoršení prospěchu ve škole, záškolačení, mohou se projevit různé psychosomatické potíže, výjimkou nejsou ani projevy agrese. 
 
Někdy dítě na dospělé působí naprosto klidně, jako by „mu to nedošlo“. A může nám připadat, že netruchlí, protože nepláče. Starší děti se pak snaží potlačovat pláč, protože nechtějí přidělávat starost svému okolí. Někdy naopak může dítě propadat záchvatům plačtivosti a zoufalství, objevují se poruchy spánku, menší děti se mohou přechodně pomočovat.
 
 
Co je dobré vědět:



 

Rozsáhlý informační portál SanceDetem.cz nabízí odbornou radu a pomoc rodinám, které se ocitly v nejrůznějších obtížných situacích, např. kvůli zdravotním či psychickým problémům dítěte, rizikovému chování, partnerským nebo finančním problémům, a dále rodinám pečujícím o dítě se zdravotním postižením či se závažným onemocněním. Vytvoření portálu iniciovala Nadace Sirius.

 
Více informací: www.SanceDetem.cz, www.youtube.com/SanceDetem, www.facebook.com/sancedetem
 
Realizátor:
Cílem Nadace Sirius je pomáhat dětem, které neměly v životě štěstí. Nadace hledá systematická a účelná řešení problémů dětí s důrazem na jejich prevenci. Maximálně využívá české a mezinárodní zkušenosti a příklady dobré praxe, spolupracuje s předními odborníky. Za dobu svého působení podpořila nadace řadu projektů zaměřených na ohrožené rodiny a děti, dále také iniciuje kampaň chodicilide.cz. Více informací o činnosti nadace na www.nadacesirius.cz.



28.10.2013 - redakce