Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Sovětská válka v Afghánistánu: Otevřený boj byl k ničemu
Úvodník: Ačkoli v Afghánistánu vládli komunisté, země byla nejednotná a docházelo k rozbrojům. 24. prosince 1979 do hlavního města Kábulu přiletěl výsadek rudé armády a velice rychle město obsadil. Marxistický prezident Hafizulláh Amín (1929–1979) nezvládl potlačit muslimské povstání, tak ho agenti KGB zastřelili. Na jeho místo dosadili spolehlivějšího Babraka Karmala (1929–1996), tehdejšího velvyslance v Československu. Právě začala sovětská válka v Afghánistánu – desetiletý konflikt, který bude mít pro SSSR tak mizerný výsledek, že je někdy označovaný za ruský Vietnam.
Článek:
Mudžehedíni (muslimové bojující ve svaté válce džihádu) záhy pochopí, že klást lépe vyzbrojeným Rusům otevřený odpor je zbytečné. Válka ale neskončí, vrhnou se do skrytého boje. „Rusové shazují na naši zemi bomby. Vraždí naše děti, znásilňují naše ženy a prohřešují se proti svatému koránu. Proto jsme vyhlásili džihád proti našim nepřátelům,“ prohlašuje jeden z vůdců povstání Haji Abdul Latif (*1931) a ukazuje novinářům kluka se samopalem: „Tomuto chlapci je devět let. Je to partyzán, co zaútočí a uteče. Mám mnoho takových dětí, které házejí granáty na komunisty,“ popisuje způsob boje, ve kterém je cvičí už od začátku konfliktu americká tajná služba CIA.

Boj za svatou věc a tajná podpora ze USA, Velké Británie, Pákistánu ale i Číny zapříčiní, že partyzánský boj slaví úspěch. Mudžehedíni mají dobrý přísun nejen potravin a věcí nutných k přežití, spojenci je začnou zásobovat také zbraněmi, a to i protiletadlovými raketami FIM-92 Singer, díky kterým přijdou Rusové ve válce o takřka pět stovek letadel a vrtulníků.
-
Kdy: 1979 až 1989
-
Důvod: svatá válka Islamistů
-
Důsledek: narušení vratké rovnováhy 70. let 20. století

Autor: Jakub D. Kočí
Foto: Erwin Lux / RIA Novosti
06.07.2014 - redakce