Jeho
televizní a krátkometrážní tvorba je bohatá a žánrově pestrá - od horových povídek ÚPIS či TŘINÁCTÁ KLEC, přes několik povídek v BAKALÁŘÍCH, až k vážným tématům třeba v KŘESŤANSKÉM MAGAZÍNU nebo ve filmech PRŮMYSLOVÁ ARCHITEKTURA 19. STOLETÍ či PO STOPÁCH PATRIARCŮ A PROROKŮ. Nejznámější jsou však jeho dokumentární seriály - STÍNOVÍ VOJÁCI a šest dílů DUKLA, KREV A MÝTUS.
S Petrem Hvižděm jsme se často potkávali i v porotách amatérských soutěží, kde vždy dokázal vystihnout podstatu díla a tvůrcům poradit. Byl člověkem otevřeného srdce, přímým a čestným, který by dokázal obohatit naši kinematografii o další úspěšná díla, z nichž některá měl již ve scénářích připravená. Přes úspěchy v dokumentu Petr Hvižď vždy tíhl především k hrané tvorbě. Paradoxně právě v této oblasti mu bylo dopráno natočit pro kina jen jediný celovečerní film – ŘÁD v roce 1994.
Z hlediska postav jde spíše o komorní drama čtyř lidí zasazené do rámce roku 1776 - tedy do doby vlády císaře JOSEFA II, který silně omezil vliv církve a naopak zesílil postavení armády. Děj je omezen na dvě noci a jeden den. Scénář, který si napsal Petr Hvižď sám, vychází z modelové situace a na pozadí historického jádra se snaží o hlubší morálně –filozofickou výpověď. V tom bezesporu navazuje na tvorbu režiséra Františka Vláčila a koresponduje se scénáři Vladimíra Körnera.
Vojenský zběh (Saša Rašilov), jemuž hrozí trest za opuštění posádky, se uchýlí do kláštera sester sv. Kláry. Údajné bezpečí se však brzy mění v past, z níž není úniku. Prostor dostávají v podstatě jen čtyři hlavní postavy, z nichž všechny musí řešit rozhodující dilema mezi povinností a lidskostí, mezi dodržování pravidel (jak církevního řádu tak vojenské přísahy) a prostým lidským soucitem. Matka představená kláštera klarisek (vynikající Jana Preissová) musí rozhodnout nejen zda vydat či nevydat mladého vojáka, ale také zda jej může vpustit do přísně zakázaných cel pouze pro ženy. Dilema řeší i poručík - velitel eskorty, která má zběha dopadnout v podání Marka Vašuta. Ten ví, jaký trest čeká provinilce, jak krutě se zachová jeho nadřízený hejtman ale dát uprchlíkovi svobodu z vlastní vůle nemůže. Pak je tu duchovní správce kláštera, kněz v podání Jana Třísky či mladá klaristka Barbora (Andrea Elsnerová), která jediná uprchlíka zahlédla a setká se s ním.
Sám režisér na otázku, proč téma pro svůj první film hledal právě v historii odpověděl: „Mám pocit, že historické téma dává ohromnou tvůrčí svobodu. O 18. století nevíme zdaleka všechno. Konflikty v historii je možné hnát až na dramatickou hranici. Můžeme užít více imaginace, využít výtvarné prvky, udělat zkrátka efektní podívanou.“
Dramatický film byl natáčen v reálech broumovského kláštera. Jde o nadčasové podobenství, které dokáže přinutit k zamyšlení. Patří k jednomu z málo skutečně dobrých filmů první poloviny devadesátých let, jak se můžete sami přesvědčit.
*************************************
ŘÁD
ČR 1994, režie Petr Hvižď,
uvádí ČT2 v pátek 27. března od 21,40 hodin