Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Jiskra v popelu



Úvodník: Laila je dívka z menšiny Učenců, Elias pochází z řad Impéria, ze skupiny těch, kteří zasvětili svůj život boji a ničení. Přesto, že oba hlavní hrdinové stojí na opačných stranách společnosti, jejich osudy se mají nejenom protnout, ale i spojit. Než se však stane, oba projdou nejednou zkouškou.
Dostanou jejich společné životy šanci nebo skončí jako všichni, kteří se postavili veliké říši?

Článek: "Sirotek bojující za svou rodinu. Voják bojující za svobodu. Jiskra v popelu je epická fantasy, která se odehrává v brutálním světě připomínajícím Římskou říši."

Tento drobný kousek anotace láká na slibnou čtenářskou "jízdu". Jako milovnice trilogie Anthony Ryana a jeho hlavního hrdiny Vaelina al Sorny jsem nutně potřebovala tuto knihu vlastnit.

Laila, mlaďounká hrdinka, tolik připomínající všechny již napsané hrdinky ve stylu Hunger games, aj. Elias, symbol rozpolceného hrdiny balancujícího mezi dobrem a zlem. Pokud tomu všemu dáte kvalitu, cit pro psaní a dobře promyšlenou dějovou linku, dobrodružství může začít.

Ač nepatřím mezi skalní příznivce fantasy, tak dokáži ocenit jakýkoliv příběh různých žánrů, pokud je kvalitní.
 
A tady začíná "kámen úrazu". Na počátku čtenář zapluje do celé knihy velice snadno, dokonce se i příjemně na hlavní hrdiny naladí, zorientuje se ... a ...nic. Tak, jak vše dobře začalo, velice rychle začíná být zmatené, nedotažené.

Prokousáváte se příběhem a tajně doufáte, že se vše navrátí do oné příjemné startovací formy. Bohužel ale zklamání střídá další. Hlavní ženská postava je nudná.
Ráda bych věřila, že autorka má celou její metamorfozu bezvadně promyšlenou. Z dívky až otravně slabé, neustále omílající všechny své pochyby dokola, "vznikne" dívka naprosto jiného ražení, se schopnostmi mlátičky Xeny. Zřejmě záleží, jak se Laila momentálně vyspí. Chvilku snad i čtenář podobné výlevy bere na milost, v polovině knihy už její žalozpěvy přeskakuje.
Elias je na tom o kousínek lépe. Možná to lze přičíst mé averzi k násilné emancipaci ženských hrdinek, kdy si pomalu nemůžete přečíst (ani podívat) nic, kde nevystupuje silná žena (nebo alespoň postupně sílící), zástupci všech (nejlépe) ras a vyznání. Elias místy prostě "ujde". Myslí mu to jakž takž i příjemně, pořád nefňuká nad bezvýchodností situace (až na pár míst) a s trochou představivosti snad lze říci, že mu i věříte.

Bohužel se jedná o velmi mizivé "nadechnutí" celé story.

Jediné, co nedokáži odhadnout, se týká překladu. Do jaké míry se nad tím vším zmatkem podepsal právě překlad původního textu.
Neustále se opakující výrazy, hovorová čeština na místech, kdy nemá své odůvodnění, naopak ubírá na kvalitě příběhu. Tak špatně přeloženou knihu a hlavně minimální využití bohatosti češtiny jsem dlouho v cizí literatuře nezaznamenala.
&Skoda. Věřím, že pokud by se anglického originálu chopil zkušený překladatel a nebo někdo, koho zaujal text, vše mohlo dopadnou podstatně lépe.

PS: Má fantazie je bezbřehá, ale přirovnání ke starověkému Římu je urážející, zavádějící. Možná autorka během svého života zachytila reálie oné doby, ale rozhodně se nepřiblížila slavnému antickému světu.

Jiskra v popelu
Sabaa Tahirová
Překlad: Petra Johana Poncarová
Host, 2016


21.02.2017 - Veronika Švarcová