Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Rozjímání



Úvodník:

Článek: Sleduji slunce, kterak zapadá
jak obzor tmavne tempem „agitato“
Jsou hnědé drny, kde dřív zahrada
skýtala plody měrou vrchovatou

Jen sedím tiše vprostřed stmívání
v duchu si říkám, jak že poznám ráno?
Kde nejistota větve vyhání
tam květy strachu bujet nepřestanou

O zítřku nikdo radši nezpívá
to možná proto, že nemusí nastat
prázdnější ještě než sud bez piva
a více mlžný, než co že jsme za stát
 
Sleduji hvězdy – nějak pobledlé
vodnaté oči do nás zabodnuté
Předat snad chtěly vzkazy odvedle
zatím nám daly nevýslovný smutek…

 

17.09.2020 - Marek Řezanka