Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Michal Čagánek: Odložený vesmír
Úvodník: S takovýma lidma je to marnost nad marnost – to by byla asi krátká charakteristika Aleše Hlavinky, hlavního hrdiny Odloženého vesmíru. A možná právě proto přišel vesmír, aby všechno přeskládal, odložil, přeložil a pořádně mu naložil.
Článek: Vesmír, události, trošku abstraktní a trošku až příliš konkrétní příběh, přítomnost několika známých osobností a hlavně průvodce Pepého. Kterého buď milujete, nebo ho postupně nenávidíte a skřípáte zuby. Asi to má co dělat s tou marností nad marnost, která tu poletuje ve vzduchu.
Možná takového nějakého Aleše znáte. Nebo v horším případě máte někde až příliš poblíž vlastního života. V nejhorším bude někým, kdo zničil životní sny žen a jejich dětí, žen a jejich sny o lásce pošlapal a s hlasitým smíchem odjel ve svém novém autě vstříc novým dobrodružstvím. Tak už asi tušíte, jaký ten pán, o kterém celá kniha je, vlastně je. A přijdou čtyřicáté narozeniny a pořádná rána do hlavy – je třeba svůj život přeskládat a ponořit se do vesmíru sebe samého.
A právě o takové cestě celý příběh je.
Syrový, mrazivý. Konkrétní, ale i velmi emotivní. Každý čtenář si z něj vezme právě to, co s ním nejvíc souzní a tím se kniha stává dobrým adeptem na to, že si ji můžete přečíst za deset let a vidět v ní zase něco zcela jiného. Protože to uvidíte očima člověka o deset let staršího.
Michal Čagánek umí psát velmi sugestivně, dostane se pod kůži a vy ani nevíte kudy… a proč. Ale emoce a příběh jako by se odehrával pod tenkou vrstvičkou čtenářových rukou, nohou, v těle… nikoliv v hlavě a ve fantazii.
Ukázka:
„Klid vydržel celý večer a noc. Žádný vítr, jenom lehounký vánek. A co víc, nekonala se ani tma.
Obrovský měsíc v úplňku ozařoval krajinu a činil ji magickou. Jako bychom se ocitli přímo na povrchu Měsíce. Bylo to tak krásné, tak kouzelné, že jsem ani nelitoval, že nepřišel vítr a já se s tím vším kamením tahal zbytečně.
Pochopil jsem taky, proč si Pepé nepostavil stan. Byl by věčný hřích uzavřít se v bublině, když se celou noc můžeš dívat na tak skvostné nebe plné hvězd a naprosto okouzlujícího Měsíce.“
A ještě s jedním bych souhlasila. Kniha donutí přemýšlet nad tisícem věcí a je tedy jednou z těch, které když si přečtete poprvé, jsou nějaké….
Když podruhé… jsou jiné.
Potřetí… ještě jiné. Možná vlastně ani, nemusíte čekat deset let na dozrání. Mnoho vrstev tu je, podle toho, na jaké straně barikády jste. Jinde budou ženy nechané napospas osudu, jinde muži toužící po svobodě.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 2021, https://www.synergiepublishing.com/cs/shop/knihy/osobni-rust/000509_odlozeny-vesmir.php
31.03.2021 - Renata Petříčková