Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Rozhovor s Michalem Čagánkem a znělkami ticha



Úvodník: Když Michal Čagánek hovoří o knihách, zdůrazňuje ticho, které za slovy vzniká. Ticho znásobené vlastními pocity. Aby si ho člověk užil a nepospíchal příliš v dalším čtení, musí přemýšlet. Snad proto by se pro tento rozhovor hodilo proložení textu krátkými „znělkami ticha“. Udělejme si je sami. Spojme se se svými pocity, neotrhávejme je ze své duše dřív, než v nás stihnou zcela dozrát. Což platí nejen pro tento rozhovor, ale pro jakýkoliv psaný text a dokonce pro všechna slova, jež denně slýcháme a také jež vypouštíme z úst.
 

Článek: Připravila jsem pro Michala sérii otázek „Jak?“ a doplňovačku „Když…“ A Michal mi jemně a s grácií poodhrnul oponu, sdělil podstatné, ale zbytečně slovy neplýtval. Přesto se v jeho některých téměř jednohubkách nachází moudrost a hloubka. Stačí jen zamyslet se… nad tichem za slovy.

Jaké jsi byl dítě?
Hravé, přemýšlivé, skotačivé. Rád jsem běhal, šplhal po stromech, střílel z luku. To vše ostatně dělám rád dodnes. Rád jsem chodil s rodiči do lesa, s dědou na pole nebo na ryby. Knížky mě kupodivu až tak moc nebavily, to až později.


Jaké máš rituály?
Rád se třeba jen tak dívám z okna do zeleně a na pasoucí se koně. Každý den po ránu si dám sérii kliků a potom si krátce zazpívám, to mě hezky naladí na nový den. U psaní si rád poslouchám příjemnou hudbu a popíjím kávu.


Jaká negativní zkušenost Ti dala do života nejvíc?
Asi odchod mé ženy šest týdnů po svatbě během naší cesty po Francii. Po prvotním šoku jsem prožil snad nejkrásnější, nejsvobodnější a nejtvořivější období svého života.

Jak bys popsal svou nejlepší náladu?
Moje nejlepší nálada je klid. Jenom jsem, v hlavě nic není, vlastně ani není žádná hlava, prosté bytí…


Jak bys popsal svou nejhorší náladu?
Neklid, hlava plná myšlenek.


Jaké hudební nástroje sis osedlal a chtěl bys osedlat?
Občas se projedu na kytaře, ale nejsem žádný virtuóz, jen si tak hraji pro radost. Začal jsem se taky učit na ukulele, ale jsem dost líný student.


Jaké knihy ti zůstávají nejdéle v hlavě?
Ty psané srdcem pro srdce.


Jak se mít rád, ale vyhnout se narcismu a sobectví?
Mít se rád jako celek, včetně všech a všeho, co mě obklopuje. Nevydělovat se z celku.


Jak se učit odpouštět?
Pochopením, že všichni chybujeme. Že hýčkáním starých křivd ubližujeme především sami sobě. A vědomím, že jsme všichni jedno.


Jak nalézt Boha, pokud jsem ateista?
Nehledej, Bůh si tě najde sám.



Když si po sobě čteš svou knihu, cítím tichou radost.
Když tě probudí úplněk a nemůžeš spát, stoupnu si k oknu a dívám se na tu krásu.
Když jdeš na procházku do lesa,  tak se mysl uklidní a přicházejí mi nádherné nápady.
Když posloucháš hudbu, která mi lahodí, tak se cítím ve spojení se světem i se svojí duší.
Když tě honí mlsná tak před ní neutíkám.
Když tě někdo/něco naštve jsem nervózní a protivný.
Když tě unesou mimozemšťani,  tak si to užiju nejlépe, jak budu umět. Potom o tom napíšu knihu.
Když se dozvíš, že zítra přijde apokalypsa,  tak se usměju a půjdu si zahrát na kytaru. Život je věčný, žádná apokalypsa ho nemůže zničit.





Michal Čagánek je český autor aforismů, povídek, novel, románů, písní a pohádek, více viz na webu: https://michalcaganek.cz/

Autor právě spřádá vlákna své nové knihy Strom štěstí, na jejímž zrození se můžete podílet zde:
https://www.startovac.cz/projekty/vydani-knihy-strom-stesti

 
 
 

02.11.2022 - Renata Šindelářová