Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Táboroví vedoucí aneb Víte, komu svěřujete své děti?
Úvodník: Letos mám před sebou léto, kdy nerealizuji žádný tábor pro děti. Je to dílem dáno mým věkem, a také skutečností, že profesionály s praxí dnes nahrazují jedinci podle hesla: Bereme každého, kdo má ruce a nohy.
Článek: Bohužel musím konstatovat, že řada různých agentur a spolků nemá ani s táborovými vedoucími uzavřený regulérní smluvní vztah, tím myslím smlouvu o dobrovolnické činnosti nebo dohodu o provedení práce. Před nějakým časem jsem v příslušné profesní skupině napsala příspěvek týkající se tohoto problému. Záhy jsem se však dozvěděla, že se to obcházet musí, neboť by organizátor nevyšel s financemi. Jinak řečeno, každý, kdo po pořadateli tábora nic nechce, je ideální kandidát.
Z ekonomického hlediska to zcela chápu, nicméně tento přístup nahrává všelijakým pedofilům a pederastům, kteří nemají absolutně žádné požadavky a nadšeně pojedou kamkoliv. Inzeráty v podobném duchu, kdy často muži středního věku hledají táborovou příležitost u malých školáků, vídám častěji, než bych si přála. Zkušený vedoucí/instruktor má totiž obvykle spoustu dotazů nejen k programu, ale hlavně chce mít černé na bílém, že s organizací vstupuje do nějakého smluvního vztahu. Chrání se tím totiž nejen on sám, ale hlavně tím chrání děti.
V oficiálním dokumentu se totiž alespoň uvádějí základní identifikační údaje a takový člověk je i posléze dohledatelný. Když ale někdo bere na tábory vedoucí na podání ruky, vystavuje riziku nejen svou organizaci, ale bohužel samotné nezletilé svěřence. Samozřejmě smlouva sama o sobě nic nevyřeší a ani ničemu nezabrání, ale pokud to má mít nějakou úroveň, jedná se o nutný základ. Za svou táborovou kariéru jsem spolupracovala převážně s DDM (Domy dětí a mládeže), a proto jsem naštěstí nikdy nezažila, že by se kolegové opíjeli nebo neplnili svoje povinnosti. Spolupracovala jsem navíc s lidmi, kteří měli ke své práci příslušnou kvalifikaci. To se dnes často u agentur řeší krátkým (nebo víkendovým) školením pro vedoucí, a tím taky celá příprava končí.
Před lety jsem se byla na podobném semináři ze zvědavosti podívat. Řešilo se tam, že děti musí nosit na sluníčku čepici, aniž by se probrala další důležitá témata. Podobné školení nemůže nikoho připravit na to, co ho v celodenním kontaktu s nezletilými čeká. Péče o vlastního potomka či mladšího sourozence totiž v žádném případě nevybaví k tomu se starat třeba týden o skupinu patnácti až dvaceti různorodých dětí.
To je úplně odlišná kategorie. A za sebe můžu říct, že kdysi z počátku jsem vše dělala intuitivně a celé mi to zaklaplo do sebe až ve chvíli, kdy jsem usedla do lavic a doplnila si kvalifikaci. Navíc jsem ve svém volnu jezdila i na zahraniční semináře, abych viděla, jak se s dětmi pracuje jinde. Jednoduše jsem se snažila nabrat co nejvíc informací a podnětů. A o to víc mě mrzí, když vidím, kam se tento krásný obor ubírá.
Zůstali jsme totiž tak trochu mentálně trčet v socialismu, kdy dospělí jezdili na tábory, protože dostali volno v práci a přinášelo jim to různé výhody. Jenomže toto skončilo před více než třiceti lety. Samozřejmě i v současnosti má zaměstnanec právo čerpat týden placeného volna, nicméně kolik firem na toto přistoupí? Právě proto všichni cílí při náboru vedoucích na studenty. Jenomže i studenti se v současnosti potýkají s vyššími náklady na život, tudíž potřebují peníze. Navíc nevidím jediný důvod, proč by je měl někdo brát na hůl, což se taky, jak jsem se dozvěděla, dost často děje. Nedodržovat dohody a zneužívat mladé lidi bez zkušeností považuji za nehorázné.
Za vším ale pochopitelně hledejme peníze. Někdy jde o to, že si pořadatel špatně spočítá náklady, jindy ho žene touha udělat si z dětské rekreace byznys. Nesoudím ani jedno. Přesto si myslím, že dokud se nevymaníme ze starých pořádků, a nepřijmeme skutečnost – jde o normální profesní obor, budeme se setkávat s věcmi, které vidět a slyšet nechceme, a budeme čelit tomu, že se naše děti třeba ocitnou někde, kde se organizace tábora „pytlíkuje“ za pochodu a na koleně.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com
04.07.2024 - Martina Bittnerová