Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Život komparzisty je někdy až na hranici lidské důstojnosti
Úvodník: Většina lidí si vůbec neumí představit, co takové působení u filmu obnáší. A upřímně, přestože jsem vlastně žádné představy dopředu neměla, realita mě mnohdy ohromila.
Článek: Do světa filmu jsem vpadla před šesti lety po sebevraždě dlouholetého partnera. Jednak jsem se chtěla občas dostat mezi lidi a také do prostředí, kde nebudu muset poslouchat „dobré rady“ od takzvaných přátel. To se mi splnilo a rovněž mě občasné výlety do filmového prostředí psychicky podržely. Nikdy jsem moc neřešila, co natáčím a kde to poběží, brala jsem to pouze jako příležitost. Přesto jsem si třeba zatančila s hlavním protagonistou ve filmu Havel, nebo jsem se stala ve svých téměř šestačtyřiceti „svůdnou“ sekretářkou v seriálu Volha, kde mě konečně nechali říct taky nějakou větu. Policii v akci a další natáčení, kde jsem normálně mluvila, samozřejmě nepočítám.
Základní směna českého komparzisty trvá dvanáct hodin, přičemž v jiných zemích je tato doba podstatně kratší, navíc na západ od našich hranic fungují pro komparzisty i odbory, které jim zajišťují důstojné podmínky práce. U nás bohužel mnohdy platí, čím je kdo větší patolízal, tím častěji ho na natáčení berou. Ideální komparzista pak snese i to, když ho neplánovaně v mínus deseti protáhnou kaluží a nenechají ho ani převléknout do suchého kostýmu.
Samozřejmě tím, že průměrná sazba za natáčecí den je 1200 Kč, tak komparzisté produktivního věku musí mít své normální povolání. A už v tom spatřuji kámen úrazu, protože komparzista má být přitom k dispozici 365 dnů v roce. Samozřejmě jedinci pobírající různé formy důchodu toto splnit mohou, zbytek může chodit pouze ve dnech volna. Natáčecí plány se ale někdy mění na poslední chvíli, což komplikuje dost výrazně situaci.
Každý filmový nadšenec nejdéle při druhém natáčení pochopí, že komparzista u filmu stojí jako ten poslední v řadě a dokonce i za tím pánem, který jen tahá kabely. A absolutně nezáleží na tom, jestli statista jinak vykonává kvalifikovanou práci. U komparzu na něj holt bude úplně v klidu řvát stopadesátý asistent třetího asistenta a jednat s ním jako s člověkem se sníženou inteligencí. Netvrdím, že je to tak vždycky, ale bohužel dopředu nikdo neví, jestli naskočí do pohodového projektu, kde se štáb chová normálně, nebo do hloupého seriálu, jehož režisér se tváří, že natáčí remake slavné Casablanky a drtí všechny kolem.
Jeden z hlavních problémů podle mě vězí v tom, že dnes nenabírá komparzisty produkce přímo, ale svěřuje to agenturám. Pochopitelně práce s lidmi je náročná a řada statistů se rovněž nechová slušně a férově. Na druhou stranu jsem nikdy nepřišla na to, proč ti největší exoti, kteří dělají na každém natáčení problémy, se objevují všude. A proč pro ně neplatí, že si je agentury napíšou na černou listinu. Tudíž pak musíme přihlížet tomu, jak dotyční kradou jídlo, nebo se snaží okrást své kolegy. Protože u komparzu se skutečně schází velmi pestrá společnost. A upřímně vzato, pro její část je to jediná vstupenka k jakž takž důstojnému životu, kdy si z komparzného uhradí alespoň ubytovnu. Jde o jedince, kteří si neplatí žádné pojištění a často mají exekuce, ty je vlastně vyhnaly na kraj společnosti. Malinko odbočím, ale eskaluje nám tu sociální problém, protože pochopitelně komparzní honorář se nezapočítává do penze a jednou tu budou tisíce lidí bez nároku na důchod.
U komparzu jednoduše poznáte všechny odstíny (a bohužel i ty temné) života v této zemi, kterou jsme chtěli vybudovat tak, že doženeme západ. Ani u toho filmu se to nepovedlo, protože nemáme stejné podmínky, jako u našich německých sousedů. Proto je Česká republika stále zajímavá pro cizí štáby, s polovičními náklady tu udělají stoprocentní práci. A udělají ji i díky nasazení těch posledních – komparzistů.
Když mi bylo na některých natáčeních opravdu nejhůř, začala jsem se smát a říkat, že by se mělo konečně začít natáčet bez komparzu. Vždyť si tvůrci můžou zaplatit studio, kde jim ty potřebné duše domalují. Bohužel v reálu na to většina nemá rozpočet. A proto ty příšerné komparzisty budou potřebovat i nadále. Jenomže dokud budou tito ohýbat hřbet a snášet někdy až nelidské zacházení, nic se pro ně nezmění.
Zdroj fotografie: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/kvetiny-rostliny-obrazovka-flora-4270223/
25.07.2024 - Martina Bittnerová