Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Existuje něco jako ideální tělo do plavek?
Úvodník: Rok co rok se zabývám stejnou otázkou, zda existuje pojem „tělo do plavek“. Vždy mne totiž vyvádí z míry, jak na sebe koukáme se znechucením při výběru letního oblečení, jak málo kdo si umí lehnout na pláž a prostě neřešit, jestli má kilo navíc než minulý rok. Moje maminka vždycky říká, že je to problém, který si vytvořila naše mladá generace. Že se za jejího mládí tolik neřešilo, pokud nevypadáte jako modelka. Možná má pravdu, ale jak s tím bojovat?
Článek: Sebeláska nebo sebeklam?
K tomu mne dovádí myšlenka na téma sebelásky. Tento pojem je totiž několik let velikým trendem, kterému (dle mého názoru) příliš mnoho lidí nerozumí. Valná část společnosti si totiž myslí, že nalhávat si to, že jsme nejkrásnější, i když se tak necítíme, je zdravé. Takový přístup moc dlouho fungovat nebude. Standardům krásy, které vytvořila naše společnost, totiž dostačuje jen málo kdo. A to je v pořádku.
Sebeláska není o klamu, o vnucování si jiné pravdy. Je to o přijetí faktu, že jsem tady a teď a taková jaká jsem.
A to je dostatečné. Jsem dostatečná.
Nemilosrdný zabiják nesoucí jméno sociální sítě!
Kdysi nevinný koníček se pro mnohé zvrtl do jedné z největších nočních můr. Neustálé brouzdání po netu, „lajkování“, komentování, sdílení. Dokola a dokola. Nekončící koloběh 21. století. Možná nyní je čas se zeptat, proč mladá generace tolik řeší vzhled. Ono se totiž z něčeho tak prostého a nevinného vyklubal veliký zabiják. Sociální sítě bylo místo k propojování se s lidmi, kteří mají stejné zájmy, kteří sdílí myšlenky a zážitky. Brzy se z něj ovšem stalo místo, kde je primární ukázat, jak dobře na tom jste. A to souvisí i se vzhledem.
Nevědomky se srovnáváme se slečnou na Instagramu, která má krásnou postavu, tráví léto někde u moře a má dokonalý životní příběh. Zde se rodí většina komplexů, které by nás mnohdy ani nenapadly. Moc malý zadek, velký zadek, hubené či tlusté nohy, dlouhé prsty, vysoké čelo… Jistě by každý z vás měl ještě co přidat. Pomaloučku se nám to všechno dostává do podvědomí, kdy si potom ani nemůžeme připadat dostateční. Neustálé srovnávání, přehlcování toho, co se děje ve světě může být velmi vyčerpávající. Jenže co s tím?
Obě témata jdou ruku v ruce, ale jednoduché řešení na ně pravděpodobně neexistuje. Možná nám ale může pomoci se více zaměřit na to, jaký jsem člověk uvnitř. Pokud budu konat dobro, pokud k sobě budu upřímný, není přeci pak prostor nemít se rád. Nebudou mi následovně všechny mé „nedostatky“ lhostejné? A nenastal již čas smazat vše co nás demotivuje, a vytvořit ze sociálních sítí opět místo pro inspiraci, radost a kreativitu? Mnohdy mám pocit, že to nejde. Avšak cítím, že jsou to jen prosté výmluvy. Mít se rád a mít rád ostatní je někdy boj. Ale je to ten jediný boj, který opravdu stojí za to.
A abych si odpověděla na úvodní otázku. Ano, ideální tělo do plavek existuje. Ale možná ne takové, jaké se vám na první dobrou vybaví. Je to tělo člověka, který se řídí zdravým rozumem, učí se naslouchat svému tělu, neomezuje se striktní dietou a dbá na dostatek pohybu. Ale je to například také tělo matky, která právě přivedla na svět dítě a beze studu si vyrazí na koupaliště.
Milý čtenáři, jsi přesně takový, jaký máš být. A nikdo tě za tvé „nedostatky“ nesoudí tolik jako ty sám sebe.
Buď na sebe hodný a měj se rád!
Zdroj obrázků: vlastní fotografie
22.08.2024 - Viktorie Švestková