Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Rozsudek smrti – Ve víně se místo pravdy někdy skrývá smrt
Úvodník: Podíváte-li se do programů našich televizí a na pulty knihkupectví nijak vás nepřekvapí, že velká část nabídky je detektivní žánr. Pokud i vy patříte k těm, kdož si u dobré detektivky odpočinou, máte jistě také své oblíbené spisovatele. A nemusí to být ani ti klasičtí jako Agatha Christie, Conan Doyle či George Simenon ale i ti novější – jmenujme za všechny třeba Petera Maye či Jo Nesboa. Nevím jak je známo jméno britského spisovatele Anthony Horowitze, ale překladů jeho knih je již dost – Mnoho strak věští smrt, Pohřeb na přání či Vražda ve Večernici. Nepočítaje scénáře k televizním seriálům jako jsou třeba Vraždy v Minsomeru. Nyní na pulty knihkupectví dostává dík nakladatelství Argo detektivní příběh s názvem ROZSUDEK SMRTI.
Článek:
I když se autor (známý též svými knihami pro děti) podílel na některých příbězích agenta 007 Jamese Bonda kniha ROZSUDEK SMRTI překvapí klidnou a vyrovnanou tóninou. Poklidně plynoucí věty nepřinášejí dramatické scény, brutalitu či tvrdé střety ale odkazují spíše k tradici klasiků – Sherlock Holmes je často zmiňován. Stejně jako u Conana Doyleho je tu geniální mozek bývalého detektiva a dnes soukromého vyšetřovatele Daniela Hawthorneho, jsou tu falešné stopy pro klamání čtenáře i několik možných vysvětlení. A stejně jako u Doyleho, kde je jeho nedílným společníkem Watson, i zde je „pomocník“, jímž je sám autor knihy Anthony Horowitz.
Vše začíná tím, že slavného rozvodového právníka celebrit Richarda Priceho někdo v jeho bytě zabije lahví velmi drahého vína. Podivné je, že sám advokát je nepiják a lahev byla zřejmě darem od někoho z velmi dobře situovaných klientů. Na ně se také soustřeďuje prvotní pozornost. Je vrahem jeden z nich či nespokojená manželka z posledního rozvodového klání Akira Anno? A co znamenají čísla namalovaná na zdi zelenou barvou? Postupně se objevuje i další stopa mířící hluboko do minulosti – podivná smrt pod koly metra jeho kamaráda z mládí Gragory Taylora.
A ještě jedna souvislost. Více jak dvacet let starý případ, kdy si tři kamarádi zahráli na speleology a prolezli jednu jeskyni, v níž třetí z nich nalezl smrt, lze ji spojit s dneškem? Vyřizuje si někdo po letech účty?
Když píše Anthony Horowitz o sobě, jako možném fiktivním spolupracovníkovi, rozhovoří se trochu i o své účasti v natáčeném seriálu a hlavně – je si vědom své inteligence a snaží se Hawthorneho předběhnout a najít řešení dříve než on. Právě to vytváří v románu dramatickou dualitu, kterou podtrhuje ještě nesympatická a drze protivná policejní inspektorka Grunshawová. Pomocník Horowitz se popyšní tím, že najde stopy, odhalí pachatele a navíc – pro čtenáře – shrne vývoj vyšetřování a logiku odhalení. Věrohodné vysvětlení, takové, že i inspektorka Grunshawová jej přijme a podle něj zatýká. Není však to správné. Všechno bylo jinak a uvěřivší čtenář bude konečným řešením šokován a překvapen. Tak to má ale ve správných detektivkách být.
Na knize oceníte jak nečekaný závěr, tak i možnost řešit spolu se spisovatelem záhady, sledovat (a souhlasit) s jeho dedukcemi a vědět, že logické myšlení často nestačí a může vést k omylu (nepřímá kritika Conana Doyla?). Kniha je napsána živě, a přestože má téměř tři sta stran nikde nenudí, jen občas vadí třeba delší popisy jízd po londýnských ulicích, které český čtenář zcela jistě nezná. Pro mne osobně je objev autora jakým je Anhony Horowitz nečekaným překvapením, budu se snažit přečíst i jeho dříve vydaná díla a těšit se na další.
****************************
ANTHONY HOROWITZ: ROZSUDEK SMRTI
z anglického originálu The Sentence is Death přeložila Lucie Johnová
vydalo nakladatelství Argo, Praha, 2024.
24.08.2024 - Stanislav Polauf