Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Duše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrch
Úvodník: Podzimní hvězdobraní je dobrodružný, mystický příběh odehrávající se na jedinečném zámku Neuschwanstein, kde postupně odhaluje záhadné pozadí smrti Ludvíka II. Bavorského. Fikce spojená s fakty a halloweenská noc plná skutečných duchů i pouhých masek, jež nejsou od sebe k rozeznání...
V níže uvedené ukázce si naši hrdinové povídají na jedné dětské haloweenské party o historii Halloweenu.
Článek: „Keltové věřili, že duše zesnulých se tuto noc vracejí na zemský povrch a živí naopak mohou navštívit podsvětí,“ pokračoval Andy tajemně ztišeným hlasem. „O Samhainu tedy bývalo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné a nechyběly přitom ani Jackovy lucerny,“ pozvedl z klína plápolající dýni a ukázal na ni. „Původně se však vyřezávaly z řepy, brambor nebo tuřínu a vkládaly se do nich hořící svíčky nebo žhavé uhlíky. Tyto lampy představovaly duše zesnulých. Dávaly se do oken nebo před dveře, aby vítaly pozůstalé a ochraňovaly dům před zlými duchy. A když lidé opouštěli bezpečí svých příbytků, oblékali se do starých kusů oblečení a brali si masky, aby byli k nerozeznání od skutečných strašidel. Tak se před nimi ochraňovali.“
„Takže se vlastně jen všichni strašili navzájem,“ dobral se zajímavé hypotézy Jeff zapadlý v gauči mezi strašidly.
„To je možné,“ přisvědčil Andy. „Brali to zřejmě víc vážně než my dnes.“
„A proč se jim vlastně říká Jackovy lucerny?“ otázal se maličký duch v bílém prostěradle a ukázal jedním cípem svého oděvu na rozšklebený symbol Halloweenu.
„To bych mohl říct já,“ přihlásil se o slovo Richi a Helmuth nadšeně zatleskal.
Andy mu předal dýni a Richi spustil: „Těch povídaček o vzniku Jackovy lucerny je spousta, já mám ale nejraději pijáckou baladu o irském opilci Jackovi – tak špicujte uši! Tenhle pijan se o Halloweenu tak moc opil, že si pro jeho duši přišel ďábel. Mazaný Jack ho však přelstil a vynutil si na něm slib, že už si pro něj nikdy nepřijde. O dalším Halloweenu Jack ovšem alkoholu podlehl a zemřel. Do nebeské brány ho anděl kvůli opilství nepustil a ďábel u pekelné brány ho také musel odmítnout, aby dodržel svůj slib. Jackovi doporučil, ať se vrátí, odkud přišel, a na cestu mu dal žhavou hromádku uhlí. Vložil ji do vydlabané řepy a od té doby mu svítí na jeho věčném putování.“ Richi se odmlčel a na okamžik nastalo ticho, než si Scotty anglicky postěžoval: „Přeložíte mi to potom, že jo?“
Během vyprávění všichni zapomněli na venkovní nečas. Rozpálený krb tiše praskal a naplňoval místnost sálajícím teplem. A protože Drákula neustále zásoboval obývák proviantem a hektolitry dětského šampusu, po tělech se jim rozléval přeblahý pocit spokojenosti.
Po ochutnání volaly useknuté čarodějnické prsty se špičatými nehty z mandlových oříšků, čokoládové sušenky s lentilkami místo očí a osmerem nožiček z pendreků a také jednohubky i chlebíčky, po nichž lezli pavouci z černých oliv. Hosté mohli pouze předvídat, která chuťovka odleze z tácu po svých, a každý se raději dvakrát přesvědčil, jestli se právě nechystá ukousnout hlavu opravdové tarantule.
Než se stihl ujmout dýně další dobrovolník, ozvalo se zabouchání na dveře.
Drákula se vyhoupl z křesla, sebral z krbové římsy očouzenou petrolejku a odšoural se otevřít. „Dost, že jdete! Dochází mi krevní plazma!“
Podzimní hvězdobraní, Luke Oscain
Recenze knihy
21.10.2024 - redakce