| Hle,venkovská tancovačka! Tancují tam rejdováčka! Tělo na tělo se tlačká, vprostřed děva na sedláčka. Rozverná to cirkusačka, troufá si i na dudáčka, přitom mrká na ovčáčka, kterého má za hlupáčka. A když hrajou Strahováčka, přilepí se na pošťáčka, bývalého spolužáčka, co byl u všech za rošťáčka. Nyní si jde pro vojáčka, pohledného Jana Mráčka. Kdosi zvolal: „Darebačka! chová se jak puberťačka!" V koutě smutně sedí Kačka, v blízkém krámku prodavačka. Připadá si jako plačka nebo odložená hračka. Myslí také na vojáčka, má jej totiž za miláčka. A teď si ho cirkusačka vábí k sobě jako ptáčka. Zvrhává se tancovačka, na sále se strhla rvačka, hádky, slovní koulovačka. O cirkusačku je pračka! |
Mizí podlá ubožačka, tam, kde sídlí fidlovačka. Jde potěšit cirkusáčka, nebohého paroháčka. Pokračuje tancovačka, ohromná je piva stáčka. Na stolech je zabíjačka, podává se prdelačka. V náručí u rajneráčka spočívá zas milá Kačka. Kapesníček v ručce mačká, tajemství má pro vojáčka. Tichounká je povídačka, kterou náhle sdělí Kačka, tisknoucí se na miláčka: „Brzy bude kolíbačka!" Jeník ji div neumačká, z tomboly jí dává dráčka, panenku i panďuláčka, prý dcerce či pro synáčka. U šenkýře Franty Žáčka zve přátele na panáčka. Dozvídá se restauračka, že se vezmou Jan a Kačka. Když se blíží zavíračka, zazní hláška pana Ptáčka: „Příště bude tancovačka při veselce Jana Mráčka!" |