| Velká spousta nápadů pozvedává náladu. Vzpomínky ven vyplouvají, paměť je již neutají. Děda moudra cituje, z pouček se raduje. I žertíky k dobru dává, plná je jich jeho hlava. Babička jde do chládku převyprávět pohádku. Nejkrásnější, co kdy znala, než jí paměť vynechala. Klouček zpívá písničky, co zná od své tetičky, které jemu zpívávala odmala, když si s ním hrála. |
Čeho příliš, toho moc, večer míjí, blíž je noc. Když devátou bije zvonec, ještě není všemu konec. Stále je co probírat, prozpěvovat, povídat. Děd, babička, malý hoch nejdou domů. Och, och, och! Pejsek krajem putuje, hladový a smutný je. Z proudu řeky zachráněný a před smrtí uchráněný. Hledá svého páníčka, idol jeho srdíčka. Neúnavně stopy čichá, naděje v něm neutichá. |
