Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Milionový Jan Zrzavý objektem lupu



Úvodník: Ve voze u vlastní chaty u západočeského Čerchova umře profesor Josef Hudeček - znalec výtvarného umění. Vše vypadá na sebevraždu. Soudní lékař není však ořezávátko a má odlišné mínění. Souvisí Hudečkova smrt s posudkem na - nepodepsaný - obraz Jana Zrzavého, který od Jana Zrzavého možná ani vůbec není?

Článek: Jak obraz vypadá? Prostě i typicky: Na plátně je muž u stolu s kartami.
Vyšetřováním Hudečkovi smrti pověří ne on (avšak vlastně také) kapitána Kamilu Vernerovou, už známou z předchozích knih Václava Grubera, a ne poprvé jí efektivně pomáhá její milující partner, chirurg Michal Kameník. Je schopnější než Sherlock Holmes a nedá se pochybovat ani o snaze Kamilině, ale možná víte, jak tomu navzdory schopnostem pátračů v dobrých detektivkách bývá. U jedné vraždy bohužel nezůstane.
Slavný malíř Jan Zrzavý (1890-1977) je románem opět připomenut co klasik magického realismu i nejlepší ilustrátor Erbenovy Kytice (1928). Již okolo roku 1905 se univerzu zdálo, že nebude tento výjimečný muž dlouho žít, a tak mu táta dovolil studovat malířství. Vlastně jenom následkem toho! Mimo jiné učil „Zrzavce“ i František Ženíšek (1849-1916), ale na pražskou Akademii se zkoušel dostat nespočetněkrát a nikdy ho nechtěli. Zůstal autodidaktem, ale fascinujícím, a od roku 1924, kdy ilustroval Máchův Máj, trávil za první republiky moc a moc času v Paříži (kde byl poprvé už roku 1907). Roku 1966 jmenovali Zrzavého národním umělcem a vlastní síň a hrob má v Krucenburku, který zachytil na stejnojmenném obraze (1923). Již za první světové války měl malý ateliér v domě číslo 6 na Novém Světě a později U Nejsvětější Trojice na Malé Straně. Ve Šporkově ulici. Od roku 1959 pak žil v domě číslo 6 U Pelikána na Zámeckých schodech, kde jste ho možná ještě potkali; já tedy ano. A přímo vynikajícím způsobem zachycuje Zrzavého ve svých vzpomínkách Jaroslav Seifert. Jan se navíc objevil i ve filmech Káťa a krokodýl (1965) a Zlatý déšť (1977). Je pravda, že námětově se dost opakoval a hodně dnes legendárních obrazů dokončil vlastně už roku 1912. Spícího hocha, Melancholii, Kázání na hoře, Kleopatru… A teď otázka bez odpovědi. Zda jde v Gruberově detektivce o falzifikát anebo originál se dořeší teprve v předposlední kapitole, kdy dojde k pokusu o zavraždění Jaroslava Lenka, jenž se specializuje na dělání kopií obrazů. Zavražděn doopravdy je i autor jedné takové kopie Otakar Resl a definitivní rozluštění přinese dle očekávání poslední kapitola Srdcová dáma.
Co nelze neprozradit? Vrah jde po originálu a ten stojí miliony; a přijměte už jen poslední postřeh oddaného čtenáře českých detektivek: Spolehlivou metodou při konstrukci zápletky se sérií vražd (jako zde) je i ta metoda, kdy první vražda nakonec možná ani vraždou není.
A zda se finále románu přesune ve šlépějích pachatele až do Němec a Regensburgu? To neprozradím, avšak vedle smrti Hudečka a Resla se hraje i o pomstění jistého Armina Grolla; a roli koneckonců může sehrát i to, že se prodeje obrazů dají realizovat za výhodnějších podmínek ve Spojených státech.
V souvislosti se zápletkou pak přijměte i následující dělnou radu, kterou mi poskytl pan Šindelář: Každá přemalba se dá zlikvidovat, ale spíš v případě, že nanesete na původní malbu izolační vrstvu. Šelak. A když je vrstva tenoulinká, což je pokaždé, není zjistitelná rentgenem; a přemalujete-li obraz kupříkladu tím stylem, že nanese stejný, jste šaman zlodějů a podfukářů, padá vám hlava ke straně a jistěže zvládnete realizovat velešikovný podvod a lup.
Co víc? Do pravého dolního rohu a na stolek ve svém díle zobrazil Zrzavý patero karet. Desítku, kluka, krále, eso a... Otázka: Je pátá, takřka už neviditelná karta srdcovou dámou? Pokud ano, měl by gentleman na plátně maximální kombinaci v pokeru, tzv. královskou postupku. Ale z páté kary je vidět pouze bílý roh a - snad - konec jakési čárky v tom rohu. Čárky od písmene Q? Anebo tam čárka není? Vloudila se chybička? Ano. Na přemalbě.
I včetně úvodní Poslední vůle Armina Grolla má kniha - s perfektně ubíhajícím dějem - pouze jedenáct kapitol, což je víc než únosné. A román jest napsán natolik dobře, že vás strhne i v tom případě, že už znáte některý z více technických aspektů pointy. Úvodním mottem svazku se stal citát od neuvedeného autora: „Oko vidí jen povrch, pravda je schovaná v hloubce.“

Václav Gruber: Případ falešného hráče. Vydala Moravská Bastei MOBA. Brno 2026. 336 stran.

 

28.03.2026 - Ivo Fencl