Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Varování před praktikami nakladatelů – 3. část



Úvodník: Jako autorka několika vydaných knih vás chci varovat před praktikami některých nakladatelství. Nebudu uvádět žádná konkrétní jména. Nechť si každý sáhne do svého svědomí, nechť si každý přečte a zváží výhody a nevýhody smluv, které uzavírá.

Článek:

V dnešní části VAROVÁNÍ se zaměřím na nakladatelské, nebo-li licenční smlouvy. Autoři, kteří takové smlouvy uzavírají, by si měli dát především pozor na délku poskytování svých autorských práv. Nepodepisujte bezhlavě všechno, co vám předloží! Licenční smlouva může být postavena tak šikovně, že se jí vzdáte svých autorských práv – čímž si zazdíte další možnosti.

PŘÍKLAD: Ve své první smlouvě jsem jednomu nakladatelství poskytla výhradní licenci na dobu pěti let, tzn. že jsem zavázala svá autorská práva na tuto dobu jedinému nakladateli. Nakladatelství ovšem nemělo peníze a knihu mi nevydalo ani po dvou letech. Nechtěla jsem dál čekat, proto jsem se ozvala. Naštěstí se majitelé ukázali jako solidní a na mou žádost se mnou sepsali ještě dodatek ke smlouvě, v němž jsme se dohodli, že pokud dílo nevydají během dalších 6-ti měsíců, rukopis mi vrátí a původní licenční smlouva tím zanikne. Tak se nakonec také stalo. Ač to dopadlo dobře, ztratila jsem tím spoustu drahocenného času. Kdybych nenašla odvahu a neozvala se, ztratila jsem celých pět let čekáním na nic.

Dle ZÁKONA č. 121/200 Sb., účinného od 1.12.2000 (Autorský zákon) se licence dělí na výhradní a nevýhradní. V par. 56 se uvádí, že nevyplývá-li ze smlouvy jinak, jedná se o licenci výhradní. Ta je pro vás méně výhodná, poněvadž při ní nemůžete poskytnout licenci i dalším osobám, a to vás svým způsobem omezuje. Naproti tomu v licenci nevýhradní můžete poskytnout autorská práva i několika osobám najednou.

Par. 50 zase specifikuje omezení licence. Nestanoví-li smlouva jinak (musíte si ji pořádně přečíst!), časový rozsah licence je omezen maximálně na dobu jednoho roku od poskytnutí licence nebo od doby odevzdání díla. Dobu jednoho roku považuji za slušný kompromis pro obě strany, i kdyby se jednalo o výhradní licenci.

Pohlídejte si, aby smlouva alespoň orientačně specifikovala počet vydaných výtisků, tedy minimální a maximální počet. Bez tohoto údaje se těžko domůžete nějaké odměny a práva na ni. Podle par. 49, odst. 1 musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo stanoven způsob jejího určení. Dále z paragrafu 49 vyplývá, že pokud je výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití licence, je nakladatel povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné účetní nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny – pokud tak tedy nakladatel nečiní, požádejte ho o to. Nakonec máte díky paragrafu 49 právní nárok na pravidelná vyúčtování odměny ve sjednaných časových obdobích. Není-li toto časové období stanoveno, je nakladatel povinen tak učinit alespoň jednou ročně.

 

Každopádně před podepsáním smlouvy pečlivě zvažte, zda pro vás smlouva není příliš nevýhodná. Pokud se vám něco nezdá, nebojte se nakladatele zeptat. Už na jeho reakci poznáte, zda se vás snaží podvést či ne. Jestliže se rozčiluje kvůli maličkostem, nebo se naopak chová vyhýbavě a navádí vás, abyste se nestarali o věci, které pro vás údajně nejsou podstatné, raději se s ním do obchodu nepouštějte.

Zdroj: Autorský zákon na http://www.podnikame.cz/zakony00/index.p - hp3?co=Z2000121 -
 

Předchozí díl: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=2199
N
ásledující díl: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=2232



04.05.2005 - Renata Šindelářová