Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - UFO: Důkazy



Úvodník: Kniha od Michaela Hesemanna zachycuje mnoho případů sledování UFO (neidentifikovatelných létajících objektů) z celého světa.

Článek:

Záleží na nás, zda jim uvěříme či ne. Záleží na naší fantazii, víře či materialismu. Kniha nám každopádně podává mnoho důkazů ve formě zpráv, novinových článků, rozhovorů, útržků v více než 50 uvolněných vládních dokumentů a tajných zpráv z USA, Kanady, Ruska, Jižní Afriky, Anglie, Španělska, Rakouska a Německa. Všechny do jedné mohou být jen podfukem, přesto vás upoutají vším, co do nich Michael Hesemann vdechl, nadšením, tajemnem, touhou.

Důkladně se autor věnuje především známému případu údajného ztroskotání vesmírné lodi na území USA v červenci 1947. Incident začal již v červnu 1947 zcela nevinným nahlášením neidentifikovatelných létajících objektů ve státě Washington, kdy objekty sledoval civilní pilot. Později následovaly stovky zpráv, které se zmiňovaly o spatření podobných objektů - reakce veřejneosti hraničila až s hysterií. Potom jeden z rančerů oznámil, že na odlehlém msítě ve státě New Mexiko, asi 75 mil od roswellské vojenské základny pravděpodobně ztroskotal létající talíř.

7. července začala tajná operace, která měla za cíl prozkoumat vrak tohoto objektu. Závěr zněl: jedná se o výzvědný objekt, určený pro krátké vzdálenosti. V průběhu prací však objevila vojenská rozvědka ještě něco lepšího: čtyři malé, lidem podobné bytosti, které se z objektu zřejmě katapultovaly. Ve zkrácené verzi by se popis takového humanoida dal vyjádřit takto: výška 110-140 cm, váha asi 20kg, hlava ve srovnání s tělem velká, bez ochlupení, barva kůže v šedivých odstínech, ruce i nohy dlouhé a tenké, v obličeji velké propadlé oči vzdálené od sebe (mongoloidní rysy), nos nepříliš patrný, ústa bez rtů, nesloužící ke komunikaci ani k přijímání potravy, bez genitálií.

Během vědeckého zkoumání se pořídilo mnoho záznamů a fotografií (viz nahoře), jejichž věrohodnost zase zkoumali další... žádné jednoznačné stanovisko z nich však nevyplývá. Někteří říkají "ano", jiní to nepokládají za důkaz. A tak si stále můžeme představovat, snít, vzhlížet s nadějí či obavami k obloze, stejně jako můžeme veškerý materiál této knihy ignorovat a pokládat za podfuk.

Zdroj fotografie: archiv autora



25.01.2006 - Renata Šindelářová