Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Poezie odjinud



Úvodník: Zbyněk Havlíček
Báseň "Kabinet dra Caligariho"

Článek:

Viděl jsem ňadro jak vysává kojence
Trs bílých korálů
Pavučiny výrobních křivek na způsob šněrovačky
Viděl jsem propast mezi surovinou a člověkem
Šibenici jako citový výraz
Žaludek světa plný pijavic
Stal jsem se průchodem živlů
Bitevním polem
Kde ostré obrysy padlých vnucují svou vůli příštímu nočnímu nebi
Slyšel jsem
Železné piliny kroků
Jejichž bezcílný řád
Je uváděn ve zmatek hlavicí magnetu nepřesného jak buldog
Slyšel jsem šelest
Jako když se slétají stěhovací vozy
Radostné obušky diktatury
Nad hlavami osobností tajícími jako barevný vosk
Viděl jsem
Inteligenci
Bezmezně zkorumpovanou
Pomáhající vytvářet vědu plechovým držkám
Poklopce mrtvých zaplácnuté národními pohřby
Mrtvoly živých galvanizované při příležitosti Velkých Výročí
Dehtující silnice svými mozky
Pro parní válce s křečovými žilami
A beztvarým nákladech těch kteří se vezou
Slyšel jsem ptáky svítání
Na hrdle monstrprocesů
Jako poslední krůpěj
Viděl jsem iluminovaný pot v podpaždí dělníka
Narychlo vyzdobeném na střílny pro tajemníky
Viděl jsem jak z těla proletariátu jsou rvány bifteky
Pocukrované jsou mu pak předkládány v závodních kuchyních
Kde se na plakátech ukazuje socialismus jako cudná kurva
A zatím proletariát zbytněl do pracujících
A zatím pracující zhubli do proletariátu
A to všechno se posralo jako jeden lid
Také já
Jsem pil
Zítřek
Jako věčně přihřívanou polévku
Na níž plují
Legendy a mýty
Jako mastná oka
Také já
Jsem žral
Lacinou masovou konzervu Ruska



23.07.2006 - redakce