Soutěžní příspěvky:
1. Na soutoku (Jaromír Komorous)
Prošel jsem si znovu, tu svou pánvičku, pěšky v těchto dnech doslova extrém. A opět jsem si uvědomil, že už jsem to kdysi řekl.Jedna šifra, či, chcete-li symbol. A je vymalováno. Veškeré alternativy pouhé rozmazávání původního nápadu. Plagiáty prvního. Alespoň já to tak mám.
Koukal jsem z věže, stál jsem na louce, díval se přes zábradlí a ukládal všechno do hlavy. Přišel jsem domů a hrál si s představou, jaké novum budu opečovávat. Co domýšlet a kde ještě pátrat. A pak mě trklo, že stejně už všechno bylo a proč savět kůlnu, když vedle stojí věžák.
Otevřel jsem zásuvky a v mém skoro nepřehledném depu žití jsem sáhl po svém dávném výkřiku.
Narodil jsem se v Plzni, v Plzni žiji a tak zde ani nechci psát o šifrách jihhočeských rybníků. Ale o šifře, která vypovídá snad něco o mé kotlině a o mě v ní.
Napsal jsem kdysi:
Uprostřed dlaně
na soutoku řek
zrníčko písku
možná zem
i když jen kolibří
tady jsem
Otočte pravici dlaní vzhůru, ať v tom nejedu sám. Máme čtyři prstíky.
Řeky Radbuzu, Mži, Úhlavu a Úslavu. Dlaň je přece má kotlina a palec silná Berounka, která po soutoku těch čtyř jediná ji opouští. Když hodíte do dlaně zrníčko písku, nemá to chybu. To bude každý jeden, který ideu přijme. A že to neumím namalovat? Ať. Ale, je to tam. Co? Ta šifra mého hnízda. "Na soutoku řek", přece.
Toto místo nelze popsat zvenku. Musí být popsáno zevnitř, protože to je jeho kouzlo – ten život, který není jen tak vidět.
Je to místo, které vytvářejí lidé. Něčí touha se tam projít přidá metr zámecké dlažby. Rozhovory znovu a znovu umývají okolní výlohy, které tvoří hranici tohoto světa. Zdejší ulice nemusí mít jméno, protože je označována všemi slovy. Každý, kdo se zde zastavil, umyl výlohu nebo vyskládal metr nové dlažby odcházel s kapsami plných myšlenek.
Příklady dvou lidí z této ulice by byly příklady někoho jiného, možná mě, vás. Jeden klečí na kolenou a v rukou má černý klobouk a další kroutí hlavou, aby viděl všechny ty starožitné domy. Jsou tam další. Pán, který nosí hnědou košili a každý den se zde zastaví na oběd. A vždy, když přijde na placení řekne si, že zde musí ještě chvíli zůstat, aby se mu peníze vrátili.
Ulice končí náměstím a mírně se svažuje dolů. Je to jak řeka a moře. Přivádí na náměstí mnoho lidí a odtud se zase vypařují kam to jen jde. Je to řeka, kde si člověk může vyzkoušet, jak se plave proti proudu nebo si lehnout a nechat se unášet na hladině. Dá se zde i utopit, ale je zde spousta plavčíků.
Tato cesta obsypaná domy a dlážděná lidmi je v Brně. Má zvláštní atmosféru. Měří tři sta kroků, ale je nekonečně dlouhá...
Dnes se mi zdál sen o ukrytém zlatém pokladu. Měla jsem ho hledat na tajném místě ve městě, ve kterém žiji, v Trutnově. V údolí řeky Úpy, která dala ve 12. stol. jméno slovanské osadě, je rozloženo město, jehož vznik je písemně doložen k roku 1260 pod jménem Úpa. Pověst o založení Trutnova má počátky již v 11. stol., kdy údajný zakladatel města rytíř Trut svedl vítězný boj s bájným drakem. Symbol draka z jeho znaku zdobí v různých provedeních mnohá místa ve městě. Např. v průčelí radnice na náměstí nebo v horní části budovy školy. Poklad je ale ukrytý pod skalním drakem ze staré kašny, pod dílem kameníka Maye, které od roku 1792 celých sto let stálo na trutnovském náměstí. V roce 1903 byl drak přenesen do městského parku, kde se nalézá dodnes. Věřte nebo ne, poklad jsem tam opravdu našla. Škoda, že to byl jen sen.
Ale ještě nyní mi běží hlavou to záhadné čtyřverší:
Tam, kde Úpa Úpou tekla,
kde Trut draka zabil,
zlatý poklad v zemi čeká,
jež dračí kámen zakryl.
Nakonec připomínáme, o jaké ceny se vlastně jedná:
Plakáty Mony Lisy pro prvních šest přispěvatelů (v našem případě všichni tři autoři).
Láhev vína z Templářských sklepů pro vítěze.
Tři plakáty Mony Lisy pro vylosované hlasující čtenáře.
(Tyto ceny do souteže věnovalo nakladatelství Metafora.)
Redakce navíc věnuje knižní odměnu - bonus - autorovi, jehož příspěvek bude považovat za neoriginálnější.
Vyhodnocení soutěže se uskuteční za čtrnáct dní, kdy vyhlásíme vítěze. Takže do toho, začněte hlasovat!
(Výhra není právně vymahatelná.)
Zdroj fotografie: www.die-mona-lisa.de