Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Zabránil koupeli v krvi nevinných dětí
Úvodník: Poslední den v roce je zasvěcen bujarému veselí, je nadán kouzelnou mocí sblížení. Kdo ale byl ten Silvestr, který nám dnes přináší nadbytek jídla, alkoholu, petard a snad i trochu té lidské pospolitosti?
Článek: Je to, na rozdíl od jiných světců, skutečná historická postava. Žil ve 4. století v době vlády Konstantina Velikého a zastával funkci papeže. V tomto období se oficiálně ukončilo pronásledování křesťanů tím, že Konstantin uznal jejich náboženství a povýšil ho na státní v římské říši. Podle oblíbené legendy, jež je námětem četných zobrazení, byl císař pokřtěn právě Silvestrem. Vyprávělo se, že císař trpěl malomocenstvím, proti němuž měla být jediným léčebným prostředkem koupel v krvi nevinných dětí. Ve snu se mu zjevili sv. Petr a Pavel a vnukli mu, aby raději poslal pro Silvestra. Císař výzvy uposlechl a po křtu se z nehezké nemoci uzdravil. Silvestr dále zázračně oživil vola v soutěži s kouzelníkem.
Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Jeho svátek se původně nespojoval s žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu až v průběhu 16. století, kdy se ve většině křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé chodili do kostela, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobré časy v novém. Veselí a pohanské zvyky církev zásadně nepodporovala. Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, jenž předznamenal příchod "nového zlatého věku", přidal silvestrovské noci na významu. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly starší zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po domech, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a nevyhasla, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti v rodině. Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. V té době se již běžně zachovával půlnoční přípitek s přáním všeho nejlepšího. A první den nového roku se k obědu podává čočka nebo hrách, aby se množily penízky. Nesmí se pojídat nic s křídly, aby neuletělo štěstí.
Přeji všem čtenářům Rozhledny, aby slavení Silvestra nepřehnali, protože jak na Nový rok, tak po celý rok. A přece chceme, aby byl šťastný a přinesl jen to krásné.
Zdroj fotografie: www.tucnaci.org
31.12.2006 - Jindřiška Kodíčková