Po Karpatech nastal do určité míry komerční průlom, nebo spíše se o Třináctce začalo v médiích častěji hovořit díky albu Metropolis (2000). V něm se na jednu stranu &Stěpán více přiblížil k hranicím běžných rockových posluchačů a své texty ověnčil spíše filosofy a dekadentními autory, než upíry a jinými příšerkami. Proto tento tah považuji za výborný. Album Metropolis se křtilo v Lucerna music baru a další koncerty se odbývaly v pražském Futuru. Tudíž kapela povýšila do význačnějších sálů.
S jarem 2000 mám spojeno několik drastických zážitků, neboť se mi nepodařilo ani na jeden koncert dostavit ve střízlivém stavu. Vyvrcholilo to asi v jihlavském klubu Maňana, kde diváci div že neokusují (kvůli stísněnosti prostor) účinkujícím uši. S partičkou rozjásaných mladých lidí, z nichž jsem samozřejmě byla nejstarší, jsem se svíjela na parketu. Chvílemi to vypadalo, že moji kamarádi Ollie Ryšavé poboří klávesy. S vyděšenějším výrazem ve tváři jsem ji nikdy poté již neviděla a nedivím se, že se obávala o nástroj. Já bych se bála rovněž. Nakonec mě nějaký dobrák shodil loktem mezi skupinku půllitrů. Jizva z tohoto střetu se sklem zdobila mou paži dost dlouho… Nicméně jsme tento večer zakončili stylově v jihlavském podzemí, kde nás provázela jedna fanynka. Bohužel v jejím případě se jednalo o nadstandardní přesčas, plazili jsme se chodbami totiž o půl jedné v noci. Nic gotičtějšího v Jihlavě už našinec zažít snad ani nemohl. Ovšem žádný duch mrtvého mnicha se nekonal.
Zdroj obrázku: maffet.cz
Další díl vyjde: 23.2.2007