Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Osm let v NATO
Úvodník: Dříve bylo Československo členem Varšavské smlouvy, dnes stojí ČR po boku svých někdejších nepřátel, západní Evropy a USA. Česká republika se právě před osmi lety stala členem Severoatlantické aliance. Jak a proč vlastně tato organizace vznikla?
Článek: NATO (North Atlantic Treaty Organization) neboli Organizace severoatlantické smlouvy je mezinárodní vojenský spolek 26 západních států, jenž má kořeny v poválečném rozdělení sil v Evropě. Již v srpnu 1946 ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill vyzval v Curychu k vytvoření sjednocené Evropy a za podpory USA, přičemž členem nového bloku se mělo stát i Německo. 4. dubna 1949 tak podepsáním Washingtonské smlouvy vznikla organizace dvanácti států, k nimž se postupem času přidávaly další země západního bloku, aby tak po více než čtyřicet let tvořily vojensko-politickou protiváhu Sovětskému svazu a jeho satelitů. Ty totiž jako reakci na vytvoření NATO a zejména vstup SRN do něj 5. května 1955 vytvořily 14. května téhož roku známou Varšavskou smlouvu, která sdružovala osm států včetně Československa.
Základ Washingtonské dohody tvoří článek 5, jenž stanoví, že „útok proti jedné (zemi) nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem“. To mělo odradit SSSR od útoku na kteroukoli zemi v západní Evropě či USA a Kanady. Po dobu studené války se oba tábory vzájemně držely v šachu, naštěstí však k žádnému útoku nedošlo. Jedinými dvěma ozbrojenými akcemi NATO tak zůstávají zásahy proti občanské válce v Jugoslávii v letech 1995 a 1999.
Po rozpadu socialistického bloku roku 1989 a následně i Varšavského paktu roku 1991 se začala zdát funkce Severoatlantické aliance vzhledem ke ztrátě protivníka i radikálním politickým změnám v Evropě zbytečná. Dle slov bývalého generálního tajemníka NATO Manfreda Wörnera „Aliance nepotřebuje ke svému přetrvání nepřítele.“ A skutečně, NATO nezanikla, jen přehodnotila své cíle. Dnes je tato organizace chápána jako vektor demokratizace v zemích střední a východní Evropy, hájící mír a bezpečnost starého kontinentu. Partnerství pro mír – tak znělo heslo, jež Aliance nabídla na svém summitu v lednu 1994. A fungovalo. V devadesátých letech i další dekádě došlo k dalším dvěma významným rozšířením.
12. března 1999 se členem NATO stala i Česká republika, spolu s Maďarskem a Polskem. Ještě spolu se vstupem do Evropské unie lze tyto dva historické milníky považovat za konec transformace od dob socialismu k rozvité demokracii.
Stát se členem Severoatlantické aliance pochopitelně znamená dostávat určitým závazkům. Nejčastěji takové závazky nabývají podob zahraničních vojenských misí, jichž se účastní i naši vojáci. To prospívá České republice v zahraniční prestiži. A zdá se, že to není na škodu. Z průzkumů veřejného mínění totiž vyplývá, že členství v NATO dlouhodobě podporují dvě třetiny Čechů.
zdroj obrázku: http://www.republicanvoices.org/nato.jpg
12.03.2007 - Vladimír Liška