Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - To jsou dudy!
Úvodník: Jednodenní hudební a divadelní festiválek Na konci léta uvařilo Občanské sdružení Ty a já. Má báječný leitmotiv své činnosti. Pomáhat handicapovaným dětem. Přilákalo na scénu V proluce v Plzni (stálé letní pódium, úžasné prostředí zeleného trávníku pod historickými hradbami města, freska přes celý štít přilehlého domu) přes neodpustitelně studené počasí v sobotu 8.9. přece jen slušně početné publikum.
Článek: Pořadatelé sáhli po neotřelé dramaturgii a jedny z nejzajímavějších hudebních sestav v programu nabídli k obědu. To se neodmítá! V pravé poledne servírovali posluchačům skupinu Znouzectnost.Chlapy proškolené lecjakým hudebním klubem v republice. Jejich posaz je léta subtilní, ale zdánlivá jednoduchost v aranžích je cílená.
Pokud jsem se někde zmínil o patriotismu k rodné hroudě především ve folku, zde jej máme na dlani v podobě rockové, konkrétně punkové. Jasné sdělení, bez kudrdlinek a zvláštní touhy po zvukomalebnosti slov. Ještě něco. Všichni tři píšou. Pohroužíte-li se do marasmu Démových, Goldových či Cainových expozicí, oni vás z něj ihned vytáhnou srandovním obratem. Mezi námi, autorsky potentní každý člen kapely u nich znamená, že hudební i textová složka písní pořád po žebříku stoupá. A to nezačali u dna.
Na druhou hodinu odpolední se připravuje klíčová sestava dne. Z vedle stojící trojice nikterak úsporně bavících se mládenců vylétla věta, použitá v titulku. Instiktivně kopíruji jejich pohledy. Na jevišti se do puklů, jak dudám na Chodsku říkají, kšírují frontmani nastupující kapely Chodská vlna. Martina Morysková a Richard Vísner. Neuvěřitelně masivní zvuk tlačený dopředu nápaditou a eskalující rytmikou bicisty Kamila Jindřicha a basáka Petra Steidla. Pavel Morysek kytary a Pepa Kuneš klarinet a flétny, oba zpěv, vhodně doplňují šlapající folklór. Lidová poetika jejich písní je přímočará a vybublá často nečekaně. Proč by sem se styděla před lidma na tě volat, když ty se nestyděl před lidma mě milůvat, zpívá Irena Honzíková v nářečí. Všichni erudovaní muzikanti, s bohatou praxí i v jiných sestavách, divadelní nevyjímaje. Jsem rád, že jsou na světě borci, kteří dokáží hledat pro nás muziku i v archívech. Lidové písně jsou voňavé a v této konfiguraci jsem tu hroznou zimu rád překousl.
Travnatý plac pod pódiem zvolilo za parket několik dětí, pro něž byla akce připravena především. „Jen tancujte, děcka,“ volal na ně od mikrofónu Pepa Kuneš. „Vždyť je to pro vás.“ Na jejich druhé CD na podzim se těším, jak Alík na pedigrie.
zdroj obrázku www.turistaraj.cz
10.09.2007 - Jaromír Komorous