Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Dvojí pohled do historie



Úvodník: Za úplného mlčení vlivných médií byla v poslední době uvedena do pomyslného života dvě významná, zasvěcená a hodnotná historická díla. Jedno odkrývá, a to doslovně, horký egyptský písek a hledá mlčenlivé poselství starověkých pyramid, druhé nahlíží pod mystickou klenbu středověké katedrály.

Článek: První knihu, Objevování starověkého Egypta (nakladatelství PASEKA), představil 15. května v knihkupectví U Fišera autor, profesor Miroslav Verner, specialista na archeologii a historii starého Egypta ve 3. tisíciletí a v první polovině 2. tisíciletí před n.l. Jedná se o odborníka z praxe - již od roku 1964 se účastní archeologických výzkumů a od roku 1976 je jako vedoucí Českého egyptologického ústavu vedl. Jeho rozsáhlou, přínosnou a objevnou publikační činnost znají především zahraniční odborníci, ale i zájemce z poučených laických kruhů potěšil populárními publikacemi, např. Pyramidy nebo Ztracené pyramidy, zapomenutí faraoni, Abúsír. Ve své poslední monografii, Objevování starověkého Egypta, mapuje padesátileté úsilí českých egyptologů, počínaje Fr. Lexou, J. Černým, Z. Žábou až po současné nadšence kolem M. Bárty. Čeští výzkumníci mají na svém kontě mimořádné objevy na pyramidových polích Abúsíru, třeba pyramidový komplex krále Raneferefa, nejstarší papyrové archivy, královské sochy, nevyloupenou hrobku kněze Lufaa nebo pohřební komoru Inpuneferovu a další objevy v Západní poušti. Kniha, obohacená o veliké množství autentických fotografií, přináší fascinující egyptskou civilizaci v čtivé, zajímavé a obohacující formě.

O týden později, 22. května hostil Císařský sál Karolina příznivce prvního pražského arcibiskupa a souputníka císaře Karla IV. Arnošta z Pardubic. Profesorka Zdeňka Hledíková se specializuje zejména na české církevní dějiny pozdního středověku a vztah českých zemí k papežské kurii. Právě tento zájem ji po biografii věnované biskupu Janu IV. z Dražic  přivedl na stopu Arnošta, u nás poměrně populární historické osobnosti, a snaží se ho ukázat jako osobnost uznávanou a respekt budící i daleko za hranicemi Prahy. Sleduje jeho původ, cestu ke vzdělání v Bologni a Padově, a nástup do čela české církve, vztah k Avignonu. Neopomíjí vzpomenout jeho praktický vliv na zakladatelských počinech Karla IV., připomíná jeho zbožnost, mariánskou úctu a velice nekonvenční myšlení. Závěrečná kapitula naznačuje, že Arnošt z Pardubic není jen ten sympatický strážce klidu Karlštejna, jak praví J. Vrchlický, ale skutečná osobnost, jež žije v památkách hmotných i literárních do dnešních dnů. Monografii Z. Hledíkové, Arnošt z Pardubic, vydalo nakladatelství VY&SEHRAD.


Foto: archiv autorky

2. Profesorka Z. Hledíková



29.05.2008 - Jindřiška Kodíčková