Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Vyhřezlé podzemí



Úvodník: K němu člověk nepřijde každý den. Když ano, neví, jak dál. Zda vyhřezlé „C“ skutečně za „B“ a tak. Plete se ! Obtěžuje! Po erupci v útrobách je netvrdnoucí lávou. Poučen babičkou nevyhazovat nic, valí se idiotsky i ze šuplíku. Jeden se dokope k ponoru do útrob vlastního stolu a pak má co dělat, aby se nezakuckal. Jenže život pádí a kuckat je nutné už nad něčím jiným. A zásuvka se plní.

Článek:

*

Honili jsme raracha
a za zdí bučel skot
Bili půlnoc,jak to říct …
kila těžkých not
troušených Mléčnou dráhou
hrozily, že bez nás tam ztlejí

A najednou svítání
(pak, že už nezahřejí)


**
 
Tváře nalíčené vínem
rtům nadzdvihly závoru

Startérův praporek se zlomyslně chvěje
Už dávno měl vyletět vzhůru
Aby báby měly o čem šuškat
a halelujá znělo z kůru

Zastavit inventuru!
Tiše odepsat padlé!
Reinkarnaci slavobráně!
A trochu zalít květy zvadlé!

Hlasité petardy v nebi
vrchní promtně kasíruje

Důlní koník po nekonečném fajruntě
urval se z řetězu na nebeském flámu
Nakrmit pocestné než pěna spadne
a počkat až zasypou jámu


***

V hlavě snad kladívka zručných mravenečků
rozervané houžve u nohou
na rukou popel z milostného ohně
ve strunách polibek pod noční oblohou
příslib příštího objetí
odjetý kočár odříkání
nasazené bodáky
když už se k bitvě sklání

zdroj obrázku: www.mila.novator.cz

11.07.2008 - Jaromír Komorous