Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Studuji, studuješ, studujeme (Školství v Kanadě)



Úvodník: Školství v Kanadě a i v USA se dost podstatně liší od jednotného školského systému České republiky. Hlavní rozdíl je v tom, že zde zatím není jednotný systém pro celou Kanadu a rozdíly mezi jednotlivými provinciemi jsou někdy podstatné. Ani snad ne tak co do náplně nebo osnov, i když ani ty nejsou jednotné, ale hlavně pokud jde o náklady se studiem spojené.

Článek: Pokud jde o základní školství, čímž pro jednoduchost lze nazývat vzdělání až do dvanácté třídy, tak zvané High School, náklady na vzdělání jsou pro rodiče a žáky prakticky zanedbatelné. Roční školní poplatek např. v Albertě se pohybuje do 100 dolarů ročně a je v něm zahrnuta i cena školou půjčených učebnic. Pokud si ovšem někdo chce pořídit svoji a novou učebnici, zaplatí za ni sám. Zajímavý může být i rozdíl v administraci škol v provincii. Ta je prováděna tzv. školskou radou (School board), která je volena pro jednotlivé oblasti provincie a rozhoduje o všech důležitých záležitostech škol ve svém obvodu, včetně a v mnoha případech hlavně o zmíněných poplatcích, platech kantorů, stavebních úpravách či stavbách nových škol, financování vybavení a podobně. Jednotliví ředitelé škol jsou zodpovědní za denní provoz školy. Žádní okresní či krajští inspektoři, kteří by zodpovídali za dodržování osnov a kvalitu výuky. Plat těchto členů jednotlivých rad není malý a je také jednou z příčin, proč se v poslední době kanadské školství dostalo do obtížných finančních problémů a proč i v jiných provinciích se vláda snaží administrativními zákroky počet rad snižovat. Základní vzdělání i když nepovinné ( rodiče si mohou nechat děti i doma a vzdělávat si je sami, podle osnov místní školy) končí po dvanácté třídě graduací, něco jako maturita. Všichni žáci ovšem všech 12 tříd nedochodí, vystoupit mohou už před dokončením, ale jejich šance se ve společnosti uplatnit v lepším zaměstnání bez dalšího doplňovacího studia, je velice malá.
Po úspěšném dokončení High School je pro další vzdělávání možné pokračovat v celé řadě vládou částečně podporovaných, či plně soukromých kurzů, ukončených diplomem, který může být pro určitý speciální druh zaměstnání různým způsobem uznáván a může být dostatečným pro specifické druhy zaměstnání ( apř. redaktor apod.), kde je i nutným požadavkem.
Všeobecně ale velká většina graduantů High School, kteří chtějí získat lepší možnosti pro pracovní uplatnění, se uchází o studium na colleges nebo univerzitách. Ty jsou opět různých druhů, nejen podle oborů, ale i podle zřízení. Soukromé, provinční, městské apod.
Zatím co poplatky za nižší vzdělání nemusí i podprůměrně vydělávající rodině dělat potíže, u tohoto dalšího studia bývají hlavním důvodem velké finanční zátěže průměrné kanadské rodiny a v mnoha případech i finančně nedostupné. Průměrná College trvá kolem 3 až 5let a roční poplatek, jenom školné se pohybuje asi kolem 3 až 5 tisíc. Po College se může pro plnohodnotný akademický titul pokračovat dál na Univerzitě ( kam se dá ale jinak jít rovnou z High School také), ale kde je školné v průměru až dvojnásobné. Hodně záleží na oboru, který si student vybere. Např. u doktorů to může být vzhledem k operačním poplatkům ve čtvrtém a pátém roce až 40 tisíc dolarů.
Také se jednotlivé univerzity dost výrazně v poplatcích liší. Všechny předchozí údaje platily pro kanadské občany, u zahraničních studentů jsou poplatky výrazně vyšší.
V souhrnu, pokud někdo má zájem o studium v Kanadě, tak alespoň meloun v kapse, dobrou znalost angličtiny a "Šťastnou cestu"…




10.12.2003 - Václav Růžička