Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Oidipus kraluje ve Strašnicích
Úvodník: „Z některých her to musí režisér vytřást, Oidipús už to má rovnou.“ Jan Novotný, režisér
Článek: V druhé polovině loňské sezony začal Jan Novotný, herec Národního divadla a režisér úspěšných inscenací Faust a &Skola pro ženy, připravovat slavný antický příběh Oidipús Rex. Jeho vize klasického textu není vyprávěním minulosti, je svědectvím kontinuity evropské civilizace. Příběh se odehrává v současnosti a Oidipús je moderní státník v dokonale padnoucím obleku.
Rodinná tragédie o dávno naplněné věštbě a o zlu, které napáchala snaha se jí vyhnout, začíná na baletním představení, které navštívil i sám vládce. Příjemná společenská událost nabírá zcela jiný směr, když primabalerína umírá na mor přímo při představení. Nezbývá než svolat tiskovou konferenci a promluvit k lidu. Najít viníka je nezbytné.
O hře
Oidipús Rex je jedním z nejznámějších dramatických textů vůbec. Hra podle všeho nestárne. V každé době v ní inscenátoři nacházejí současné prvky. Režisér Novotný vidí výjimečnost textu nejen v prostoru tisíciletí, která příběh neustále naplňují: „Hra je velice sevřená a daná, ale zároveň je v ní neskutečně mnoho tvůrčího prostoru. Ta úžasná svoboda, kterou text nabízí, tkví, trochu paradoxně, v jeho konkrétnosti. Když vám velice konkrétní a sevřený tvar dává inscenační svobodu, je to geniální. Spousta her to nemá, nebo aspoň ne v takovém množství. Z některých her to musí režisér „vytřást“, Oidipús to má rovnou.“
Text v překladu Jaroslava Pokorného upravoval Novotný minimálně, příběh se odehrává tak, jak jej známe. Přesto je jeho interpretace archetypálního příběhu nečekaná, pro některé možná těžko stravitelná. Další dvě významnější změny odrážejí komorní typ ansámblu Strašnického divadla. Chór není sbor, hraje ho jeden člověk – muž z publika. V závěru jsou pak spojeny postavy věštce a sluhy do jedné osoby.
Řadu herců, kteří spolupracují se Strašnickým divadlem, rozšířil Milan Stehlík a primabalerína Národního divadla Ivanka Illyenko. „S výběrem herců to bylo snadné. Soubor Strašnického divadla nepůsobí dlouhou dobu a stále se vlastně buduje, možná proto z nich člověk cítí souznění. Sdílím s nimi ten pocit, ať s nimi hraji, nebo je režíruji. Když jsem potřeboval doplnit další postavy, přemýšlel jsem o lidech, kteří by byli vhodní pro danou roli a zároveň dobře zapadli do ansámblu Strašnického divadla“, dodává k obsazení režisér.
Scénograf Milan David a režisér invenčně využili předností, které poněkud nečekaně nabízí obrovitý blackbox Velkého sálu, a to tím, že jej nijak nemaskovali. „Oidipús se odehrává tady a teď. Hra jde přímo na dřeň, bylo by proti jejímu smyslu vytvářet divadelní iluzi“, říká režisér. Část inscenace se tak odehrává v rozsvíceném sále, s rekvizitami vzatými z běžného vybavení divadla.
Jeden novinář se Jana Novotného po předpremiéře zeptal, jak by on sám popsal „svého Oidipa“. Zamyslel se a po chvíli řekl: „Velké antické drama ve Strašnickém divadle. Fakt si myslím, že to jinak říci nejde....“ Přijďte se podívat, co tím myslel.
Zdroj: http://strasnickedivadlo.cz
25.09.2008 - redakce