Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Sbohem Ameriko
Úvodník: 5.listopadu 2008 od rána docházely zprávy o výsledku presidentských voleb v USA. O tom, koho si občané Ameriky zvolí presidentem na následující volební období. A jak zpravodajské relace pokračují - jedna za druhou - zjevuje se bizarnost té události v celé velikosti. Nebo spíše nekonečnosti názorů, doměnek a předpokladů, způsobů interpretace a tak dále...
Článek: Bylo by mnohé k rozebírání příčin i důsledků, též možných vlivů, jistě si každý myslíme své. A já teď nevím zda připojit svůj hlas ke všem těm vykladačům a prorokům.
Nevím, ale co nemohu pominout či nevšimnout si, tu masovost obecného nadšení vybuzeného neopodstatněným očekáváním čehosi. Jakoby nastával Ovidiův Zlatý věk - Aurea aetas /sine vindice nulo/. A přitom víme jen jedno: Vyhrál kandidát černé pleti, velmi sympatický a s potřebným šarmem. Podle podrobnějších rozborů právě barva pleti a údajný africký původ přitáhly voliče rasově odlišné i naší představě. U starších pamětníků stačí připomenout některé tzv. rasistické filmy, jež formovaly představu o Americe. To je dnes pryč. Také myslím, že zbytečné je hodnotit význam nového presidenta ekonomicky, sociologicky či jinak, vše se teprve ukáže.
V Americe se - téměř v tichosti - odehrál totiž proces daleko hlubší. V osobě nového presidenta přichází ke slovu populace těch nejrůznějších menšin, i když zatím pouze symbolicky. Ale co za dva nebo deset let? Výsledný signál těchto voleb vlastně říká -
Amerika již není ta země jakou jsme znali. Její identita byla postavena na jiných základech, na práci a nasazování života pionýrských osadníků za staré Anglie, bílé pleti. Krutě si tuto zemi podmanili, aby nyní se o ni podělili s přistěhovalci z celého světa.
Zda je to dobře či špatně, nechci soudit, ale Amerika měla na těchto základech postavenu svou identitu. Právě dnes ji ztratila. Již to nebude ta země, k níž jsme s takovým vzhlíželi obdivem. Někdy též rozčarováním. Ale nikdy jako k tržišti národů a kultur. Její kultura si držela anglosaský punc. Co bude teď však dále s její identitou? Také vycházela z tradic anglosaských. A teď budou pronikat vlivy menšin a "obohacovat" všechno co na Americe bylo tak krásné. Kam se podějí tradice bojů s indiány, jež vytváří sloupy americké pseudohistorie, nám všem tak milé. Anebo život v chaloupce strýčka Toma. Jakou asi lásku anebo k čemu by vkládal Antonín Dvořák
do své Novosvětské symfonie. Možná by ji ani nenapsal, kdyby to bylo dnes.
A ještě na závěr. Osobně je mi černý kandidát velmi sympatický, i když mám chvílemi starost o jeho život, možná visí na vlásku. Ale funkcí presidenta připravuje Ameriku o její identitu. Zajímalo by mne, zda si to uvědomuje. - Dnes je již stejně pozdě.
Foto: http://www.getreligion.org
14.11.2008 - Jan Alexander