Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Při dešti
Úvodník: Báseň zavinil deštivý den,ale co je zvláštní, že zatímco jsem to psal,ještě jsem netušil,že ta voda zbělá a ztichne.
Článek: Déšť zasazuje růže do oken,
otvírá květy na pokožce dlažeb,
za sklem se nepoťme a pojďme moknout ven,
tam mezi pršícími biči stojí stráže.
Jabloně... Déšť jim přestřihuje růžence -
teď sypou se, i bez listí strom šelestí,
dešťové šperky nesou větve nelehce
a vrací drobné větru od cesty.
Čas tikotu na knotu věčnosti je déšť,
kletby se mísí mezi modlitby:
Kdy přijdeš, hrome, kdy laskavě přestaneš?
- Až naprším a uschnu. Kdo ví kdy...
Déšť... staré obrazy rozpíjí v nové akvarely,
z oblaků v cíli okapává vzduch,
vtom paprsky sršící škvírou, jíž jste neviděli,
déšť poutá do oblouku sedmi stuh.
06.12.2008 - Aleš Misař