Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Jan Cina: Líbily se mi reklamy na mobilního operátora se Čtvrtníčkem.



Úvodník:

Mladého herce Jana Cinu můžete vidět každé podnělí v Divadle Járy Cimrmana a také se nedávno představil v jedné z částí televizní série Soukromé pasti. Tentokrát se ho však Romana Semelková neptala jen na jeho hereckou dráhu, ale především jí zajímalo, jak dnešního mladého muže ovlivňuje reklama a samozřejmě se i pokoušela zjistit, v jaké reklamě by si rád zahrál.



Článek: Jak vnímáš reklamu jako člověk, který se snaží proslavit a dostat sám sebe do povědomí ostatních lidí. Dělá ti dobře, když je tvé jméno například na plakátu nějaké hry, kde vystupuješ nebo něco takového pro tvůj život není potřeba?
V tomto smyslu vnímám reklamu jako dobrý prostředek, který může i z neznámého hloupého člověka udělat superhvězdu. Rozhodně umí velké divy a má neuvěřitelný vliv na konzumenty. Vidět své jméno na plakátu velkým písmenem pokládám za příjemné, ale zatím se mi to bohužel nestalo.

A jak reklamu vnímáš jako běžný spotřebitel?
Nevnímám ji asi jako běžný spotřebitel. Dívám se na ni tak, že mě zajímá jak vypadá a občas mě hodně baví. Přijde mi, že poslední tři, čtyři roky, je spousta reklam zajímavých.

Které tě například zaujaly?
Dříve se mi určitě líbily reklamy na mobilního operátora se Čtvrtníčkem, to bylo skutečně vtipné. A naopak nesnáším reklamy na prací prášky. Něco takového je až trapné. A pokud by se mělo jednat o nějakou nynější, co běží, to bohužel moc nestíhám sledovat.

Měla by podle tebe být reklama zábavná, něčím při čem se člověk zasměje?
Určitě by taková měla být.

Vnímáš reklamu zároveň jako umění?
Ano, právě, že já ji vnímám přesně tímto způsobem. Mně se třeba líbí, přijde mi to vizuálně hezké, s nápadem, hloubkou a myšlenkou, ale četl jsem jistý rozhovor s režiséry, kteří ji tak nevnímají vůbec. Nevím přesně který to byl, ale říkal, že on natáčení vnímá skutečně jen jako práci a ne jako nějaké umění. Já naopak vystupoval v kampani na antikoncepci, točil jsem spot, kde jsem byl v roli těhotného kluka. Hlavní slogan byl: „Těhotná budeš ty, ne tvůj kluk.“ Což pokládám za vtipné a za umění bych to označil bez rozpaků. Tomu nasvědčoval i fakt, že kampaň měla mnoho příznivých ohlasů.

A co špatná reklama, ve smyslu nenápaditá, nevkusná. Může i ta splnit svůj účel? Může. Například bulváry. Hádky, rozvody, to všichni sledují a na úkor toho si pak koupí něčí desku. Pokud bych měl mluvit o výrobcích, tak třeba ty prací prášky. Spotřebitelé, kterým je tenhle výrobek určený, na vizuál nějaké reklamy kašlou a prostě je kupují.

A co ty, podléháš také reklamní manipulaci?
Podléhám, zejména té v rádiu. V televizi asi ne, protože to jsou většinou věci, které nevnímám nebo je nepotřebuji. Ale v rádiu se člověk doslechne, že někde otevřeli novou restauraci nebo nový klub. Pokud je ta reklama dobře udělaná, tak se chytnu.

Co myslíš, že vede herce k natočení reklamy nebo k propůjčení svého obličeje do nějaké kampaně.
Určitě finanční otázka a zároveň i to s kým ji točíte. S Jirkou Strachem jsem natáčel tu kampaň na antikoncepci, což bylo super. A co se týče peněz, jsou mnohem zajímavější, než u natáčení třeba normálního filmu.

Kolik je zhruba peněz za takové natáčení?
Jak za jakou. S Jirkou Strachem to bylo v podstatě málo, co se týče oblasti natáčení reklamy. Za dva nebo tři dny asi 40 tisíc. Je to hezké, ale pak jsem točil dva dny reklamu na chipsy, což byla francouzská produkce a tady se jednalo asi o 90 tisíc. Když se na to podívá člověk zvenku, tak jsou to opravdu nesmyslné částky, ale je to tak.

V kolika reklamách si tedy hrál?
Celkově ve třech.

Baví tě takovéhle natáčení?
S těmi Francouzi ne, protože byli nepříjemní, ale natáčení kampaně na antikoncepci mě bavilo moc. Takže s Čechy je to příjemnější, ač to není tolik placené.

Jan CinaKdyby sis mohl vybrat, v jaké reklamě bys chtěl hrát?
Bavila by mě reklama na oblečení, ale musela by být vtipná, dobře vymyšlená. A pak nějaká kampaň. Teď jsem si vzpomněl, moc se mi líbí kampaň proti Aids. Je animovaná - africké postavičky se jakoby nabalují na obří kouli. Slogan zní asi: „Nenechme je nabalit se“. Je to opravdu hezké, zároveň vtipné a zároveň je z toho člověk špatný. Tak něco podobného, co má smysl, by mě bavilo.

Tvůj celkový pocit z reklamy v dnešní době je tedy jaký?
Jsme jí přehlceni. Je toho moc, na některých televizních programech je reklama za reklamou a navrch jsou zde i případy, kdy je neetická. Například na jednu zubní pastu, tam padaly lidem zuby z huby, to bylo opravdu hnusné. Něco takového určitě nemám rád. Takže by to chtělo zredukovat, ale zároveň chápu, že to dává práci tvůrcům, kteří také musejí z něčeho žít.

Jan Cina se narodil 20. března 1988 v Praze. Studuje poslední ročník na Pražské konzervatoři, hudebně dramatický obor. Nyní natáčí seriál První krok, kde ztvárňuje postavu Saši. Kromě herectví a zpěvu se věnuje tanci a dabingu.

filmy: Únos domů (2002), Smradi (2002), Černý slzy (2002), Dobrá čtvrť (2005), O dívce, která šlápla na chléb (2007), Soukromé pasti – Exmanželkou snadno a rychle (2008)
dabing: Spy kids (1, 2, 3), Let 29, Moje rodina

Autorka:Romana Semelková (studentka grafické školy se zaměřením na reklamu celebrian.s@seznam.cz), fotografie archiv autorky

27.12.2008 - redakce