Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - S fotografem Zdeňkem Thomou na Čajovou stezku
Úvodník: Dožil se v plné síle sedmdesáti let. Zdeněk Thoma. Jeden z českých dobrodruhů klasického formátu. Jeho snímky vždycky ukazovaly krásy života ve všech jeho formách. Dokazují smysluplnost nezápecnického stylu života vlastního. Podniká výpravy do měst, zahrad i velehor, aby nám přiblížil kultury koutů, nenavštěvovaných každý den. Blahodárnost jihovýchodní Asie na pochodu.
Článek: Právě vystavuje totiž na zámku Zbraslav fotografie, jež potkal na „čajové stezce“. Dnes údajně frekventovanější, než dosud proslulá „hedvábná stezka“, když máme zůstat v náručí Asie. Zdeněk Thoma si vybudoval mezi fotografy pozici neopominutelnou. Své snímky zasadil do mnoha cestopisů a fotografických publikací, jež mnohdy fungují jako svérázný bedecker na cestách i jejich přípravě.
Cesta tam je jednoduchá. Ze smíchovského nádraží autobusové linky č.129, 241, 243 na zbraslavské náměstí. I další. Pražští návštěvníci mají čajové plantáže za bukem.
Thoma vidí přírodu i lidi asijských zemí očima objevitele v době, kdy cestování je už snadné a zdánlivě přístupné kdekomu. Thoma však podniká těžké a krkolomné túry a nasazuje život, aby zachytil místa a chvíle, které běžný turista nemůže najít. A z takových cest píše knihy a ilustruje je záběry ze svého Pentaxu. Velký úspěch zaznamenal také jako spoluautor (Soňa, Zdeněk a Michal Thomovi) výpravné odborné publikace „Příběh čaje" (Argo 2002).
Pro svou jubilejní, sedmasedmdesátou výstavu, tentokráte v Národní galerii v Praze - na Zbraslavi, vybral autor 66 záběrů zachycujících prostředí, zvyky a rituály spojené s pěstováním a pitím čaje v Japonsku a na Srí Lance. Výstavu nazval „Na čajové stezce" a na zámku Zbraslav ji u příležitosti svých sedmdesátin uvedl 6. prosince. Zúročil tak svou práci poslední dekády let. Jestli se tam vydáte, tak pospěšte. Výstava končí už 8.března.
„Moje Asie je vůně čajových lístků a plaché úsměvy šikmookých dívek. Je to ledový vichr skučivě se prohánějící horským průsmykem v Tibetu a profukující větrovku. Vlhký dech filipínské džungle. Východ slunce na Tygřím vrchu, dotek věčnosti čišící z mohutného kamene v kjótské zahradě Daisen-in, hukot peřejí Brahmaputry, rytmus tokijské Ginzy...“, říká sám autor a vzhledem k tomu, co jsem od něj už viděl, nemám důvod nevěřit.
Zcela stylově můžete ukončit návštěvu výstavy v místní čajově a Thomovu tvorbu si připomenout nějakou lahodou v šálku. A nezapomeňte, ten se drží v obou dlaních.
Zdeněk Thoma: zahradní zátiší s pramenem
na titulce pohled na Zbraslavské nádvoří
Zdroj fotografií: www.ceske-hrady-a-zamky.wz.cz
22.02.2009 - Jaromír Komorous