Kde by byla dnešní civilizace bez brýlí? První náznaky vedoucí k jejich objevu nalezneme ve zříceninách antického města Ninive (hlavní město Asýrie, zničeno cca 632 př. n. l.). Zdejší obyvatelé si vystačí s broušeným křemen. O předchůdci lupy píše i starořecký dramatik Aristofanes (448 – 385 př. n. l .) jako o „propalovači děr do pergamenu“. Prapředka brýlí používá i císař Nero (37 – 68), když sleduje zápasy přes broušený smaragd. Ještě roku 1000 si Benátčané zakládají na čtecích kamenech, u nichž zůstane naše civilizace až do 12. století. Roku 1268 o prototypech brýlí napíše slavný anglický filozof Roger Bacon (1214 – 1294) a o dvacet let později se již v Itálii nosí první brýle v obroučkách. Čočky v dnešním pojetí přijdou na svět s končícím středověkem – v 16. století. Můžeme je vidět třeba na nose poloslepého papeže Lva X. (1475 – 1521).

                       
                                   ^{Tři (ne grácie) ale muži, kteří s vývojem brýlí souvisí:
                                           Aristófanes, papež Lev X. a Roger Bacon}

Hodiny na rohu…

Svět by si šlo krom brýlí těžko představit i bez hodin. Na první mechanické kolečkové hodiny poháněné závažím si počkáme až do roku 850, kdy je sestrojí františkánský mnich Pacificus. V 11. století přijdou na svět bicí hodiny a roku 1284 se na Exeterské věži (Anglie) objeví první věžní časomíra. Stačí jen čtyři roky, aby Westminster (Anglie) spojil věžní hodiny s bicími dohromady, a je tu další přelomová událost. Roku 1410 se Praha může pochlubit úžasným Staroměstským orlojem přisuzovaným Mikuláši z Kadaně. 15. století přinese měšťanům hodiny i do domácností a roku 1505 sestrojí norimberský zámečník Petr Henlein (1480 – 1542) konečně i kapesní hodinky. Odtud k těm dnešním, náramkovým, chybí jen krůček. 


                                   
                                                       ^{Westminsterské opatství}
_{Fota: wikipedie.cz}