Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Za zvířecími šlechtici - V.I.P. plzeňské zoo
Úvodník: Mnohdy se zabýváme nejstaršími či nejdéle v zoo žijícími zvířaty. Jindy druhy, jež mají sakra odlišné podmínky k životu od těch našich. Rozdílnost pásma je ta nejmenší. A přesto v zahradě snad i obživnou. Neznalí se podivují, ti informovanější vidí úsilí chovatelů a snahu připravit zvířátkům prostředí co nejvíce podobné jejich domovině. Na takových exemplářích se projevuje erudovanost přístupu k nim všem. Dnes se podíváme na ty nejvzácnější.
Článek: Nejzajímavějším klientem plzeňské zoo je varan komodský (obr. v úvodníku), který dorazil v říjnu 1997. Pokud jako znak pozoruhodnosti a prestižnosti daného druhu v zoo nahlídneme skrz existenci Evropského záchovného programu (EEP), tzn., že jedinců sledovaného druhu je na světě málo, v evropském regionu je chováno menší množství a zoologické zahrady jejich chovy propojují a koordinují. Pak musíme v Zoo Plzeň hovořit o jejím velmi čitelném zapojení do enklávy pomáhajících si zoo. Žije tu 30 druhů zvířat s EEP kartou.
Aligátor čínský byl příchodem komodských draků odsunut na “druhou příčku”. Nyní je v plzeňské zoo jejich chov ve stádiu přerušení a vystřídání tropickým krokodýlem siamským. Staronovým druhem se před časem stal americký ještěr korovec jedovatý, který nyní žije v expozici Sonorská poušť. Po výrazně kratší odmlce je čerstvě chován hroznýšovec kubánský, který se v plzeňské zoo kdysi i rozmnožil. Posledním vzácným plazem je drobná želva egyptská či Kleinmannova. Její rozmnožení v roce 2007 a opakování v roce 2008 v Zoo Plzeň se řadí mezi největší chovatelské úspěchy celé historie zahrady.
korovec jedovatý
Z řad ptačí říše spadá mezi “elitní” druhy např. bažant Edwardsův (v přírodě byl prohlášen za vyhubeného a plzeňská zoo ho s úspěchem rozmnožila) a tučňák Humboldtův (již se zde vylíhlo na 60 mláďat). Vidět pochodovat jejich četu je zážitek sám o sobě. Velkou radost udělali v uplynulých letech chovatelům špačkovití ptáci původem z Bali – majny Rothschildovy - svými velice cennými mláďaty. Ve volné přírodě resp. v národních parcích své domoviny již vůbec nebyly nalezeny a celá tíha jejich přežití tak padá na světové zoo.
majna Rothschildova
Mezi novější druhy patří jeřáb bělošíjí. Letos seděla samice na svém přirozeném vajíčku a jedné umělé násadě, bez úspěchu. Spolu s ibisy, kolpíky a dalšími druhy obývá velkou voliéru afrických vodních ptáků také velmi vzácná kachna madagaskarská. Kachny byly zapůjčeny v rámci chovného programu vládou Madagaskaru, dorazily v roce 2004 a jejich chov je řízen Durrell Wildlife Trust z Jersey ve Velké Británii. O Madagaskaru jsme už psali.
Ve hře o titul hlavní rarity zoo je v současnosti několik druhů malých, vzácně chovaných a množených stromových varanů a také dva druhy měkkozobých – americká hrdlička sokorská a holub růžový. Hrdlička sokorská se ve volné přírodě nevyskytuje už 40 let – poslední potvrzené pozorování je r. 1972 a v zajetí žije pouze kolem jednoho sta jedinců tohoto druhu. Plzeňské hrdličky žijí v chovatelském zázemí, kde se v roce 2007 i rozmnožily; na rozdíl od mauricijských holubů růžových, kteří osídlili madagaskarský pavilon. Je to jeden z nejvzácnějších ptáků světa, zachraňovaný díky mezinárodní spolupráci. Nejnižší stavy v přírodě činily v roce 1984 pouhých 20 jedinců, o jedenáct let později již přes 150. Známý je i díky knize G. Durrella „Zlatí netopýři a růžoví holubi“. V roce 2007 vyseděly z plzeňských vajec hrdličky v pražské a plzeňské zoo 5 mláďat! Křehkou podobu může mít boj o přežití.
Ostatní “EEP” druhy plzeňské zoo spadají mezi savce. Výše zmínění zlatí netopýři, čili správně kaloni zlatí z ostrova Rodriguez, žijí v rostoucí kolonii v madagaskarském pavilonu. Malí klokánci králíkovití, kteří se již v Plzni mnohokrát rozmnožili, pobíhají v noční australské expozici tropického pavilonu Z. Dárek v podobě úplně prvních dvou mláďat své čeledi narozených v plzeňské zoo nadělili 4.4.2001 pracovníkům zahrady lemuři vari černobílí Zero a Claire. Na jaře 2002 byl ze Zoo Praha přivezen chovný pár vari červeného, který se později rovněž rozmnožoval. Velmi vzácný lemur přibyl v roce 2008 – zatím do zákulisí zahrady, jde o samičku bambusového lemura od jezera Alaotra, úplně první v České republice. Opět jde o druh nesoucí záchranářské i literární stopy G. Durrella.
lemuři vari černobílí
Svým zajímavým vzhledem, čilostí i droboučkými mláďaty poutají návštěvníky volně pobíhající tamaríni pinčí. Jejich venkovním výběhem jsou prakticky pouze velkými balvany ohraničené keře a návštěvníci se dostanou do jejich bezprostřední blízkosti. Ze stejné čeledi pochází i tamarín vousatý či císařský. Páru sestavenému v Plzni z francouzské a jihlavské krve se podařilo odchovat dva jedináčky a v roce 2008 přidali dvojčata. Drápkaté opičky čeká v budoucnu společný pavilon, kam přesídlí i některý druh lvíčků. Zatím se v Plzni můžeme premiérově potěšit krásou dvou samiček lvíčka zlatohlavého Evity a Borrachery. Rodinou idylu prožívají indičtí makakové lví – wanderu (Bruno, Mirunka, Viky a její potomci), v tomto případě jde o druh, jehož početnost v zajetí a přírodě nepřesahuje 1000 jedinců. Zoo v Plzni se pyšní například dosaženým věkem samce Huberta – 31 rok a zatím celkem pěti úplnými odchovy mláďat ve dvou generacích.
V.I.P. visačku si mohou pověsit na krk i další zvířátka. Podíváme se na ně příště. Zoo obecně plní nezastupitelnou úlohu v zachování rozmanitosti života na Zemi. Přijeďte se podívat i do plzeňské. V originalitě si nezadá s jinými a její nekonvenčnost je vidět. Časté návštěvy zoologické zahrady jsou totiž prospěšné i druhu homo sapiens.
foto Jaroslav Vogeltanz, ZOO Plzeň
31.05.2009 - Jaromír Komorous