Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Hádek prožívá peklo, divák nikoliv
Úvodník: Podzim 2009 patří zcela očividně pod nadvládu nebývale kvalitních českých filmů. Z pohledu hereckých hvězd dominující Kryštof Hádek opět potvrzuje, že ve svých sedmadvaceti letech je hercem s velkým H. Tři sezóny v pekle, film volně inspirovaný knihou Prvních deset let Egona Bondyho, je totiž ve výsledku filmem především jediného herce a nutno podotknout, že je na co se dívat.
Článek: Ivan Heinz (Kryštof Hádek). Devatenáctiletý básník, intelektuál, buřič, romantik a arogantní náfuka. Ačkoliv v očích svého otce (Martin Huba) stále nachází určité pochopení, okolí, neznalé Ivanových skrytých hloubek, jej kvalifikuje jako obyčejného spratka a chuligána. Setkání s podobně „nekonvenční“ Janou ovšem záhy odkrývá skutečnou tvář rebelujícího kluka, jenž ve skrytu duše silně touží po pochopení a obyčejné lásce. Vývoj nerovného vztahu obou milenců, s ručičkou vychylující se na tu či onu stranu podle nálady
a momentálních možností obou zúčastněných, ovšem brzy přerůstá v existenční boj na pozadí sílícího komunistického režimu.
Inspirace Egonem Bondym a zajímavé načasování děje do poválečné, ve filmu doposud poměrně nevyužité, éry dávají tušit, že Tři sezóny v pekle vnášejí svěží vítr do plachet českých dobových filmů. Ústřední problém tentokrát nespočívá ve vypořádání se s konkrétním problémem nebo potenciální hrozbou, ale především s přirozeným poznáním vlastního já a osobním (ne)začleněním se do stále méně svobodné společnosti. Díky, především z počátku, zcela nesympatické postavě ústředního hrdiny si pak filmový zážitek vychutnáváme dvojnásob.
Výpravné Tři sezóny v pekle se svým zpracováním přibližují, resp. rovnají svým zahraničním konkurentům asi nejvíc ze všech domácích filmů posledních let. Na atmosféře, která je nejdůležitějším aspektem zvratově nikterak bohatého děje, se kromě úctyhodných výkonů prakticky veškerých herců významně podílejí nádherné dobové lokace v čele okolí pražského Náměstí Republiky, kostýmy a v neposlední řadě skvělá kamera.
Přestože film disponuje opravdu povedeným castingem, Hádek s přehledem zastiňuje ostatní kolegy, až na svého filmového otce Martina Hubu, s nímž si na plátně perfektně odpovídá. Za velmi šťastné považuji dále obsazení Jana Krause, umně vnášejícího napětí
a prvky tragična, ostře kontrastujícího s bohémským Ivanem.
Tři sezóny v pekle reprezentují to nejlepší, co se na české filmové půdě od roku 1989 urodilo. Přestože nepatřím mezi čtenáře Bondyho a osobně mi daná doba, tím spíš smýšlení hlavního hrdiny, není blízké, dlouho jsem nezažila pocit podobného uměleckého zážitku, jakým Tři sezóny v pekle nepochybně jsou. Přes svým způsobem značně jednoduchý děj film nenudí a herecké obsazení v čele s Hádkem strhává pozornost až do závěrečných titulek, podkreslených charismatickým chraplákem Dana Bárty. Nestavíte-li tedy procentuální hodnocení na množství prolitých hektolitrů krve a máte-li v sobě alespoň kapku porozumění pro „křehkou“ duši básníkovu, návštěvu kina rozhodně doporučuji.
osobní hodnocení: 80%
Tři sezóny v pekle
ČR/SR/Německo 2009, 110 min, do 12 let nevhodné
režie: Tomáš Mašín
hrají: Kryštof Hádek, Karolina Gruszka, Jan Kraus, Martin Huba, Miroslav Krobot, Táňa Pauhofová, Luboš Kostelný
premiéra ČR: 26.11.2009
distribuce: Falcon
foto: Falcon
01.12.2009 - Kateřina Sovová
