Noc svázaná
až do povřísla
noc tmavá
až z ní jde strach
snad jenom úzkost
o dno křísla
a teď se topí
v pochybách
-----
z těch puklin ve tmě
mám trochu strach
dusím se nocí
z níž víří prach
-----
Neboj se nocí
na jejichž práh
kleká nespavost
V myšlenkách na ticho
zavadíš o život
Času je pořád
ještě dost
------
Syrové lampy
škrtnou si jen tak
o tvé podvědomí
to když je pozoruješ
za záclonou
jak na ně prší
sněží
nebo se lepí tma
Syrové lampy
jsou nevyřčenými slovy
všech nekonečných básní
-----
Pamatuješ?
Místo vína
pili jsme z nocí
a hezky do dna
Kde jim je konec
skleničkám s monogramy
Kdo vypil za nás
tmu sládnoucí
až ke svítání?
Prosáté ticho
padá teď mezi nás
Na ptaní
už není čas
Foto: Renata &Sindelářová