Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Poezie k hudbě VII. Jak YESTERDAY proniklo do češtiny – Pavel Šrut
Úvodník: Vliv anglického soundu na českou muziku je nepopiratelný. Zvlášť v letech sedmdesátých minulého století, kdy pohled za La Manche umožnil akumulovat mízu, jež z tamních sestav prýštěla všemi póry. Textař Pavel &Srut se stal snad samým akumulátorem.
Článek: A zatímco jiní chytají na pasece motýlka celý život, on se rozloučil s mládím textem par excelence. Jen zdánlivě ale za tím časem zatáhl oponu. Kolej Yesterday umí oslovit stále. Básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů Pavel &Srut spolupracoval a spolupracuje s extraligou českého rocku. Dnes už určitě legendární píseň Kolej Yesterday vznikla za spolupráce s Michalem Prokopem a kapelou Framus 5.
Dodnes ji můžeme považovat za milník českého rocku. S ohromným vypravěčským rozmachem &Srut natěsnal do textu vše podstatné, co lze za roky studentské stihnout.
Kolej Yesterday
To bejvávaly na koleji časy
Už ráno začal večírek
Někdo dal dvacet, někdo stovku
A stavěli jsme Eiffelovku
Ze snů a peří, ze sirek
To tenkrát ještě holkám rostly vlasy
To bylo před tím vejbuchem
A kdo měl žízeň, tak ji hasil
A kdo měl žízeň, tak ji hasil
Vracel se s kytkou za uchem
Prázdnou ulicí na kolej
Jo, to je dávno, Yesterday, Yesterday
To bejvávalo na koleji snění
Bramborák voněl v kuchyni
Někdo dal dvacet, někdo pade
Za to jsme měli kamaráde
Hned štěně píva ve skříni
Tenkrát, hochu, ještě ozáření
Hrozilo leda od slunce
A byly řeky po setmění
A byly řeky po setmění
Kam jsi moh’ chodit na sumce
A ty pak hodit na olej
Jo, to je dávno, Yesterday, Yesterday
To bejvávaly na koleji časy
Už ráno začal večírek
Někdo dal dvacet, někdo stovku
A někdo zbořil Eiffelovku
Ze snů a peří, ze sirek
A od tý doby ta kolej
Patří už dávno Yesterday, Yesterday
&Srutovy básně i texty stojí na normálním lidském prožitku, jsou vskutku neokázalé stavební kameny jeho tvorby. Slova oplývají formální virtuozitou a slovníkem chlapíka od vedle, slovníkem veskrze důvěrným, jež k nám, posluchačům a čtenářům přistupuje s působivou lyrickou zkratkou, či jinde ironickým šlehem. Jsou odrazové sklíčko jeho života, mapují jej s nadhledem a přitom nás pustí do krajů, které jsme nevědomky procházeli s ním.
Zaměřme se na druhou sloku. Pavel &Srut ji exponuje veršem až generačním a druhým už nenechává nikoho na pochybách, v kterém roce máme zrovna to štěně ve skříni. Nahodil klasicky střídavé ABAB. Jenže běží naproti muzice a v zájmu vytvořeného melodického motivu neváhá použít repliku jednoho z veršů. Zde určitě ne v prvotním zájmu textu a touze po sloganu, ale ve službách melodie, kterou právě i se slovy, jež nemají na české scéně alternaci, vnesl mezi nás Michal Prokop. Zkuste vystavět sloku s obsahem vašeho života a promítnout do ni všeobjímající informace jako &Srut v této písni, aby bylo na konci sloky jasné, o jakou dobu jde. Lehké? Postupovat od obecného ke specifickému patří mezi zlatá pravidla pořádného písňového textu. A když ten umí přinášet atmošku jako tady, je vyhráno na roky.
Zdroj fotografií www.novinky.cz; www.czechlit.cz
27.01.2010 - Jaromír Komorous