ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
středa 28.5.2025, svátek má
Vilém
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Venkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzyOtcovi psí smrt (díl třetí)Ranní údiv
Nejčtenější za 14 dní
Jaké jsou vaše zkušenosti s dietami?Divadlo MANA se stěhuje do ZOO!KVÍZ: Znáte ženy české kultury?Surfař v AustráliiDům tanečního umění otevřel své brányChodit za Výstavištěm čili Svět knihyTip na výlet: Libosad v Kroměříži Jak se starat o své duševní zdraví v pracovním prostředí?Asterix exkluzivníV Kutné Hoře ožijí středověké legendy a herní historiePop Messe 2025 odhaluje kompletní programMilujete rock? Pak se těšíte na Imodium ve Spirále
Ty číčo!
11.12.2021 Tereza Čerbáková Společnost
Obdržela jsem titul "ty číčo!" na ulici a úplně za nic. Na chvíli jsem zkoprněla a zmohla se jen na výrazné: "Prosím?" Kolíbající se seniorka si odplivla přes rameno: "Seš číča!" A kolíbala se dál. No jo, slyšela jsem dobře. Fakt tam bylo P!
Přišpendlilo mě to k chodníku. Cítila jsem, jak z něho vyrůstám, vzteky se začínám nadouvat, blesky mi cuchají účes a na jazyku svrbí: Tyyy stará trávo! Ty, ty, ty bundo. Co se do mě dereš? Ne, na to nejsem dostatečně akademicky vybavena. Píše se ten titul před nebo za jménem?
Obešla jsem auto, které jsem ještě před těmi státnicemi zarámovala přesně do modrých pruhů. Dopravní značka Parkování na chodníku mi odkývala, že ten titul není zasloužený. Tak to teda ne! Stačí, že musím klientům vysvětlovat, že nejsem doktorka. Nechci ani pomyslet, kde se to studuje. A jak asi vypadá praxe? Když se mi zjevila vyschlá Dolly Buster jako vedoucí číča školy, seniorka už získala náskok víc jak sto metrů.
Nee, holka, na téhle trati tě vyhrát nenechám! Spršku si na mě otvírat nebudeš! Od podrážek mi vylítly jiskry. Větve stromů se naklonily, jak jsem se kolem nich prohnala. S každým odrazem mi v batohu cinkaly klíče o láhev vína, jako by seniorce zvonil umíráček. Zabrzdila jsem přímo před ní. Lekla se. Asi čekala, že teď začne výměna tutilů. ,,Jestli mě chcete titulovat, budete mi koukat přímo do očí! Chci to odůvodnit!" Její ustrašený výraz mě vypnul. Došlo mi to. Promoce. Teď jsem ten titul přijala. Jsem definitivní číča. Takhle to chtěla. Chtěla vidět, že nebude napraná sama. Kdybych byla strom, nefungovalo by to. Že já, tráva, jí na to skočila. Měla jsem se usmát a nechat ji hnít zevnitř. Zatím si tu hraju na Bolta v zimní přípravě a pod nosem mě svědí Hitleruv knírek. Jo, chtěla jsem ji vyhladit.
Obyčejnou seniorku. Určitě má v kapsách kabátu naftalínové kuličky. Kalhoty nad kotníky napovídaly, že přibrala, ale tyhle tesilky jsou její oblíbené, tak si je musela zapnout výš. Určitě je má zaříznuté v srdeli.
Asi jde hlídat vnoučata. Jejich mámě ruplo v zádech. A tátovi v bedně. Máma po celodenní šichtě v nemocnici hlásí, že se na pečení cukroví vypere. Táta prosmrděl díru v židli po měsících práce online. Jeho šéf je podle něho strašný burák. Přesto mu je vděčný, že ho vysvobodi od doučování jeho synů. Má podezření, že místo školy studují distančně číču a vozy. Je to prostě na rovno.
Tak povolali babičku. Bude je učit psát tvrdé y ve slově dobytek a říkat, že slovo číča a burák se neříká. Vysvobodili ji tím z domácí cely, kam ji odsoudil k odnětí svobody na neurčito strach. Pravidelně tam podstupuje mučení televizí. Ale když ho přežije, má povolenou masáž rádiem. Návštěvy má zakázány. I na Vánoce. Pod hrozbou mučení v nemocnici nebo dokonce trestu smrti.
Nechala se vysvobodit. Sotva se ale nadechla svobodného vzduchu, přidusili ji na testech, že se měla objednat přes internet. Internet! Takové sprosté slovo! To mnoho seniorů nerado slyší. A respirátor. Někdo ji v tramvaji vynadal, že ho nemá. Covid. Karanténa. A očkování. To už se nemůže ani šeptat.
Tahle doba vyplodila mnoho vulgarismů a napraných lidi. Sotva můžu čekat, že jim budou kvést v ústech fialky.
Koukám jí do očí. Nezmohla se ani na slovo. Co kdybych ji teď objala? Musí mít objímací absťák. Začala lovit něco v kapsách. Asi po mně začne házet ty naftalínove kuličky. Vylovila však jen svoje zvrásněné ruce a na obou neohrabaně hledala svoje prostředníčky. Po trapné chvilce je našla. A významně mi je strčila před nos. Oba. Hm, tak dnes to na objetí nevypadá. Aspoň jsme byly za jedno.
Taky chci ty pračky vypnout, do srdele. Fakt off! A to jsem slušná.
***
Zdroj ilustrací https://pixabay.com
Obešla jsem auto, které jsem ještě před těmi státnicemi zarámovala přesně do modrých pruhů. Dopravní značka Parkování na chodníku mi odkývala, že ten titul není zasloužený. Tak to teda ne! Stačí, že musím klientům vysvětlovat, že nejsem doktorka. Nechci ani pomyslet, kde se to studuje. A jak asi vypadá praxe? Když se mi zjevila vyschlá Dolly Buster jako vedoucí číča školy, seniorka už získala náskok víc jak sto metrů.
Nee, holka, na téhle trati tě vyhrát nenechám! Spršku si na mě otvírat nebudeš! Od podrážek mi vylítly jiskry. Větve stromů se naklonily, jak jsem se kolem nich prohnala. S každým odrazem mi v batohu cinkaly klíče o láhev vína, jako by seniorce zvonil umíráček. Zabrzdila jsem přímo před ní. Lekla se. Asi čekala, že teď začne výměna tutilů. ,,Jestli mě chcete titulovat, budete mi koukat přímo do očí! Chci to odůvodnit!" Její ustrašený výraz mě vypnul. Došlo mi to. Promoce. Teď jsem ten titul přijala. Jsem definitivní číča. Takhle to chtěla. Chtěla vidět, že nebude napraná sama. Kdybych byla strom, nefungovalo by to. Že já, tráva, jí na to skočila. Měla jsem se usmát a nechat ji hnít zevnitř. Zatím si tu hraju na Bolta v zimní přípravě a pod nosem mě svědí Hitleruv knírek. Jo, chtěla jsem ji vyhladit.
Obyčejnou seniorku. Určitě má v kapsách kabátu naftalínové kuličky. Kalhoty nad kotníky napovídaly, že přibrala, ale tyhle tesilky jsou její oblíbené, tak si je musela zapnout výš. Určitě je má zaříznuté v srdeli.
Asi jde hlídat vnoučata. Jejich mámě ruplo v zádech. A tátovi v bedně. Máma po celodenní šichtě v nemocnici hlásí, že se na pečení cukroví vypere. Táta prosmrděl díru v židli po měsících práce online. Jeho šéf je podle něho strašný burák. Přesto mu je vděčný, že ho vysvobodi od doučování jeho synů. Má podezření, že místo školy studují distančně číču a vozy. Je to prostě na rovno.
Tak povolali babičku. Bude je učit psát tvrdé y ve slově dobytek a říkat, že slovo číča a burák se neříká. Vysvobodili ji tím z domácí cely, kam ji odsoudil k odnětí svobody na neurčito strach. Pravidelně tam podstupuje mučení televizí. Ale když ho přežije, má povolenou masáž rádiem. Návštěvy má zakázány. I na Vánoce. Pod hrozbou mučení v nemocnici nebo dokonce trestu smrti.
Nechala se vysvobodit. Sotva se ale nadechla svobodného vzduchu, přidusili ji na testech, že se měla objednat přes internet. Internet! Takové sprosté slovo! To mnoho seniorů nerado slyší. A respirátor. Někdo ji v tramvaji vynadal, že ho nemá. Covid. Karanténa. A očkování. To už se nemůže ani šeptat.
Tahle doba vyplodila mnoho vulgarismů a napraných lidi. Sotva můžu čekat, že jim budou kvést v ústech fialky.
Koukám jí do očí. Nezmohla se ani na slovo. Co kdybych ji teď objala? Musí mít objímací absťák. Začala lovit něco v kapsách. Asi po mně začne házet ty naftalínove kuličky. Vylovila však jen svoje zvrásněné ruce a na obou neohrabaně hledala svoje prostředníčky. Po trapné chvilce je našla. A významně mi je strčila před nos. Oba. Hm, tak dnes to na objetí nevypadá. Aspoň jsme byly za jedno.
Taky chci ty pračky vypnout, do srdele. Fakt off! A to jsem slušná.
***
Zdroj ilustrací https://pixabay.com
Komentáře čtenářů
Reakce k článku
Od: Renata Šindelářová - 11.12.2021 - 18:35
Konečně chápu, proč jsem alergická na buráky. :-D
Několik posledních článků v rubrice Společnost
Už jste v Praze potkali komiksovou tramvaj?
Chodit za Výstavištěm čili Svět knihy
Dům tanečního umění otevřel své brány
V Kutné Hoře ožijí středověké legendy a herní historie
Festival TANEC PRAHA se vrací!
Jak se starat o své duševní zdraví v pracovním prostředí?
Tip na výlet: Na Novopacku se pěstoval spiritismus
Tajemné město Mayů ožívá: Češi a Slováci našli nejstarší observatoř
Zářivý úsměv bez následků: Mýty a fakta o zubních fazetách
Jaké jsou vaše zkušenosti s dietami?
Jak poznáte čerstvost a původ vajec?
Dubnové tipy pro zahradničení
Máme rádi zvířata - ale která?
Musela zemřít... Anička?
100leté výročí: Špaček trhl národní výškový rekord
Dvě výročí Malého Vinnetoua
Trump ofina, nový haircode
Petr Pavel takřka na dotek
Den, kdy se svět obrací vzhůru nohama
Výstava v Kutné Hoře pro všech 5 smyslů
Další články v rubrice Společnost
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.