Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzyOtcovi psí smrt (díl třetí)Ranní údivOtcovi psí smrt (druhý díl)Otcovi psí smrt (díl první)
Tajemné město Mayů ožívá: Češi a Slováci našli nejstarší observatořMůry noci a jiné horory let 1870-1912Breuer. Čech v Americe, kterého po letech objeviliJaké jsou vaše zkušenosti s dietami?Tip na výlet: Na Novopacku se pěstoval spiritismusMáme to v kufru! Biografický film o Nepelovi je už natočenýŽena miluje děti, a tak si vysní ĎáblíkaDivadlo MANA se stěhuje do ZOO!Květinové karty Lenormand: Krásky s něžným i přísným poselstvímLáska bez cenzury, film Kde končí láska slibuje víc než jen romanciFestival TANEC PRAHA se vrací!Franz Kafka očima čtyřiceti malířů
A já, hlupák, přestal sladit. Alespoň jej chroupám. Stačí to, Mistře? Básník Jaroslav Seifert, narozený 23. 9. 1901 v Praze, věděl o čem mluví. Jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu se ženské společnosti nevyhýbal. Ono hledat můzy jinde je na pováženou. Jeho úmrtí 10. 1. 1986 a následný pohřeb se změnil v národní manifestaci s profilací nejen této myšlenky.
Seifert je pro mne cukrem v poezii. :-))
P.S. Mám ráda sladké! :-)))
Pro mě zůstává ztělesněním kultivovaného vzdoru vůči blbství. A jako dostihový kůň si dopřává cukr po dojetém dostihu, já zchroupám radostně jeho poezii náhodně vloženou mi do cesty. Prostě, hrr do cukrárny.
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.