Barevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzyOtcovi psí smrt (díl třetí)
KVÍZ: Znáte ženy české kultury?Dům tanečního umění otevřel své brányChodit za Výstavištěm čili Svět knihyJak se starat o své duševní zdraví v pracovním prostředí?Tip na výlet: Libosad v Kroměříži Asterix exkluzivníV Kutné Hoře ožijí středověké legendy a herní historiePop Messe 2025 odhaluje kompletní programStres jako příležitostNaše tipy na horské přechody po českých horáchKVÍZ: Odmaturovali byste z češtiny?Když Lukáš Pavlásek netančí, ale píše
Báseň zavinil deštivý den,ale co je zvláštní, že zatímco jsem to psal,ještě jsem netušil,že ta voda zbělá a ztichne.
Déšť zasazuje růže do oken, otvírá květy na pokožce dlažeb, za sklem se nepoťme a pojďme moknout ven, tam mezi pršícími biči stojí stráže. Jabloně... Déšť jim přestřihuje růžence - teď sypou se, i bez listí strom šelestí, dešťové šperky nesou větve nelehce a vrací drobné větru od cesty. Čas tikotu na knotu věčnosti je déšť, kletby se mísí mezi modlitby: Kdy přijdeš, hrome, kdy laskavě přestaneš? - Až naprším a uschnu. Kdo ví kdy... Déšť... staré obrazy rozpíjí v nové akvarely, z oblaků v cíli okapává vzduch, vtom paprsky sršící škvírou, jíž jste neviděli, déšť poutá do oblouku sedmi stuh. |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.